Proti systému
Němka žije patnáct let alternativně - bez peněz

Peníze plodí jen zlo, myslí si mnozí, leč představit si život bez nich dokáže málokdo. Vyzkoušet se to před patnácti lety rozhodla Heidemarie Schwermerová a vydrželo jí to dodnes. Nyní devětašedesátiletá vitální Němka přebývá u známých a všechno si obstará výměnnými obchody a protislužbami. Je do slova a do písmene bez peněz.

Přitom nejde o žádnou náboženskou asketku či asociálku, lehký make-up a elegantní oblečení nedávají znát, že Schwermerová má prázdnou kapsu. Na první pohled jde o spokojenou občanku osmdesátitisícového Wilhelmshavenu v Dolním Sasku. A svůj životní styl doporučuje v knihách i debatách i ostatním.

"Pro mnohé lidi jsem provokatér, ale jiné zase povzbuzuji. V dnešní společnosti dosahuje hranice chudoby dál a mnozí lidé sotva přežijí. Skrz můj nový model se cítí silnější a mohou odložit část strachu, že nakonec skončí ve stoce," píše na svém webu http://projekte.free.de/gibundnimm/.

"Nejsem misionář, který chce všechny lidi zaměřit na problém peněz. Spíš je to o mně, dát mým posluchačům a čtenářům odvahu objevovat své vlastní cesty, půjde to krok za krokem."

Narodila se roku 1942 v Memelu v tehdejším Východním Prusku (dnes litevská Klajpeda), kvůli válce ale rodina uprchla do Německa. Skoro dvacet let pracovala jako učitelka, než se stala psychoterapeutkou. Má dvě děti a tři vnoučata.

V roce 1994, když pracovala s lidmi v nouzi, založila výměnný kruh Gib und Nimm (dávej a ber), který přilákal hlavně důchodce a studenty. Dva roky nato si řekla, že by se tak mohla živit na sto procent. Dala výpověď, vystěhovala se z najatého domu, vzdala se všech svých majetků, uzavřela bankovní účet i zdravotní pojištění a rozhodla se, že to vydrží rok. "Na začátku svého experimentu jsem si neuvědomovala, že vliv peněz prostupuje tolika oblastmi," vzpomíná.

"Má dcera byla vystrašená k smrti, přátelé skoro brečeli. Teď za mnou stojí," řekla agentuře AFP. Penězům se dokonce aktivně brání, sedm set eur důchodu dává "známým, co je potřebují", zisky z prodeje knihy Das Sterntaler Experiment - mein Leben ohne Geld (Experiment hvězdných tolarů - Můj život bez peněz; narážka na pohádku bratří Grimmů Hvězdné tolary) rozdala kolemjdoucím.

"Idea dávej a ber je dát dohromady dva lidi, kteří se navzájem mohou obohatit." Měnit se dá staré oblečení, jídlo, protislužby, cokoliv vás napadne... Schwermerová také má seznam adres, kde se dá nějakou dobu přebývat – většinou jde o osamělé stařenky, jež už nemají chuť nebo sílu starat se o dům a zahradu, jiní uvítají pomoc třeba s počítačem nebo šitím.

"Často se mě ptají, jestli jsem prožila nějaké trauma, že jsem zvolila takový extrémní životní styl. Odpovídám, že mým traumatem je situace ve světě: každý den zemře sto tisíc lidí hlady, a na druhé straně se ohromně plýtvá." Uznává ale, že poválečná chudoba a příděly v ní zanechaly nepochybné stopy, stejně jako návštěva zbídačeného Chile v roce 1960. Nikoho se prý nesnaží přesvědčit, ale snaží se "pomoci lidem přemýšlet o jejich způsobu života a vztazích k ostatním".