Po referendu, v němž se těsná většina Britů vyslovila pro odchod z Evropské unie, se ve Spojeném království množí útoky na polské přistěhovalce. Věc zašla tak daleko, že o ní jednaly delegace obou zemí.
Bylo po jedenácté hodině večerní. Ve městě Harlow na severním předměstí Londýna stáli u obchodů s rychlým občerstvením dva muži ve věku 43 a 40 let. Aniž jakkoli provokovali, začal na ně pokřikovat asi dvacetičlenný dav adolescentů. Pak je začal bít. Mladší z napadených, Arkadiusz Jóźwik, zraněním hlavy v nemocnici podlehl. V Anglii žil čtyři roky, pracoval jako dělník. Osudným se mu stalo to, že utrousil pár polských slov.
"Stál tam a jedl pizzu. Obořili se na něho, protože neuměl moc dobře anglicky. Děti jsou mimo kontrolu. Po brexitu se to všechno zhoršilo, lidé se mění," řekl deníku The Guardian bratr zemřelého muže Radek, když den po jeho smrti přišel na místo činu.
Policie začala incident vyšetřovat jako vraždu a zločin z nenávisti. Krátce po něm zadržela šest mladíků ve věku 15 až 16 let. Slíbila také, že ulice budou střežit speciální hlídky. Další útok v Harlow však na sebe přesto nenechal dlouho čekat. Došlo k němu o týden později, po tichém průvodu, kterým chtěly stovky Poláků uctít Jóźwikovu památku. V půl čtvrté ráno byli napadeni dva třicátníci, jeden byl pořezán na hlavě, druhý skončil se zlomeným nosem.
Polskou vládu přiměla série násilností k nezvyklému kroku. Minulé pondělí vyrazili do Londýna ministr zahraničí Witold Waszczykowski a ministr vnitra Mariusz Błaszczak, aby záležitost projednali se svými britskými protějšky. "Připomněli jsme zástupcům Spojeného království, že Poláci se do britské společnosti dobře začlenili, tvrdě pracují, platí daně a zaslouží si ochranu a péči," řekl Waszczykowski.
Plané řeči
Britská ministryně vnitra Amber Ruddová Poláky ubezpečila, že nedávné události budou pečlivě vyšetřeny, ale podobných ujištění už zpoza Lamanšského průlivu zaznělo hodně. Premiérka Theresa Mayová už v červenci při návštěvě Varšavy prohlašovala, že Poláci, kterých v zemi žije asi 800 tisíc, jsou nadále vítáni (Čechů tam podle údajů z roku 2013 pobývá 45 tisíc a útoky na ně dosud nebyly hlášeny). Místo toho zločinů přibývá.
Polský velvyslanec Arkady Rzegocki, který navštívil Harlow po Jóźwikově smrti, upozornil, že od červnového referenda se ambasáda musela zabývat již asi patnácti xenofobními útoky. Fyzická napadení jsou prý jen špičkou ledovce. Odpor vůči Východoevropanům je vyjadřován žhářstvím nebo třeba vhazováním výkalů do schránek na dopisy (ano, i to bylo zaznamenáno). Nejčastěji však jde o nadávky (spodina, chamraď, pakáž...) a výhrůžky. "Táhněte do vaší zkurvené země. Příští na řadě je vaše rodina," stálo třeba na vzkazu zanechaném u shořelé kůlny v Plymouthu.
Borisův přerod
Podle policejních statistik počet zločinů z nenávisti v posledních měsících prudce stoupl. V druhé polovině června činil nárůst 42 procent, v první polovině července 20 procent. Nejvíce incidentů se navíc odehrává v obvodech, kde převážili zastánci britského vystoupení. Náhoda? Sotva. Na souvislost s referendem a především vyhrocenou kampaní, jež mu předcházela, upozorňuje i Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace.
"Kampaň se vyznačovala rozdělující, protiimigrační a xenofobní rétorikou. Mnozí politici ji nejen nedokázali odsoudit, ale naopak vytvářeli a prohlubovali předsudky, čímž povzbuzovali jednotlivce k zastrašování a páchání zločinů z nenávisti," píše se v jeho zprávě. V podobném duchu se vyjádřil i Nils Muižnieks, komisař Rady Evropy pro lidská práva.
Poněkud paradoxní je, že Boris Johnson, jenž jako neoficiální vůdce kampaně za britské vystoupení k tomuto chování přispěl, teď Polákům jako ministr zahraničí říká, že pro xenofobii není v Británii místo a že se těší na nové přistěhovalce z jejich země. Jenže zatímco politické přestřelky utichly, násilí v ulicích zuří dále. Zdá se, že džin zloby, kterého politici vypustili z láhve, se do ní jen tak nevrátí.
