Německý katolík, který kvůli finanční nouzi či z jiných důvodů přestane platit církevní daň, ztrácí právo na církevní pohřeb, zpověď či křest dětí. Nedávné nařízení německých biskupů, které posvětil i Vatikán, nyní potvrdil také Spolkový správní soud v Lipsku, podle něhož nelze placení daně a příslušnost k církvi oddělit.
Je to zásadní rozsudek. "Německo je tak jedinou zemí na světě, v níž je katolický křesťan sankcionován za to, když neplatí," kritizuje rozsudek Thomas Schüller, expert na ústavní právo z Münsterské univerzity.
Jde v podstatě o "exkomunikaci" z církve, dodává Schüller. Jenom se to tak nenazývá.
O to, aby se příslušnost k církvi dala oddělit, bojuje už od roku 2007 emeritní profesor církevního práva Hartmut Zapp. Ve zmíněném roce oznámil úřadům, že vystupuje z církve jako veřejnoprávní korporace a nebude jí platit daně.
Příslušný občanský úřad to akceptoval. Arcibiskupství ve Freiburgu se však proti tomu odvolalo a Spolkový správní soud v Lipsku mu dal za pravdu.
Německá biskupská konference si svůj postoj nechala nedávno potvrdit i papežským dekretem. Podle něho ztrácejí katolíci právo na sakramenty, pokud přestanou, třeba kvůli finanční tísni, platit církevní daň.
Hartmut Zapp chtěl, aby byl po ukončení placení daně nadále považován za jejího příslušníka s právem na všechny katolické obřady. Chtěl, aby zůstal nadále "členem společenství víry".
Verdikt lipského soudu přivítal předseda německé biskupské konference Robert Zollitsch. "Církev je společenstvím víry, které v Německu existuje jako veřejnoprávní korporace. Obojí nelze oddělit. Rozsudek potvrzuje naši linii, a dal tak právní jistotu," prohlásil freiburský arcibiskup.
Katolická církev stejně jako další uznávané konfese žije v Německu hlavně z výnosu církevní daně. Tu platí lidé, kteří se k nějaké konfesi přihlásí. Pokud na místním finančním úřadě ohlásí, že svou církev opouštějí, jsou nadále placení daně zproštěni. Její sazba tvoří osm nebo devět procent z odvodu daně z příjmu fyzických osob.
Německá biskupská konference minulý týden vydala zvláštní dekret, v němž odchody z církve označila za vážné pochybení, a sestavila seznam církevních činností, z nichž by měli být neplatiči daně vyloučeni.
Dekret má nyní podle tisku sloužit farářům, aby s ním oslovovali "zbloudilé ovečky" a snažili se je přesvědčit k návratu do církve. Každého takového člověka by měl farář pozvat k osobnímu pohovoru.
Podle některých kritiků je čerstvé právní vítězství církve v podstatě hrozbou věřícím. A to je prý naprosto špatný signál.
Německá římskokatolická církev se v posledních letech potýká s odlivem členům. V roce 2010, kdy zemí otřásl skandál s odhalením dřívějšího zneužívání dětí v katolických zařízeních, z jejích řad odešlo přes 180 tisíc věřících, loni jich bylo více než 126 tisíc.
Celkem se u západních sousedů Česka ke katolické církvi hlásí přes 24 milionů lidí. Podle oficiálních statistik získala v roce 2010 díky církevní dani pět miliard eur (dnes téměř 125 miliard korun). Protestantské církve, které mají v Německu dohromady podobný počet členů, si připsaly 4,3 miliardy eur (107 miliard Kč).
