Historik Gross
O vraždění židů se nesmí mluvit

Poláci za druhé světové války vraždili židy po desetitisících, mluvit o tom dnes je ale zakázáno - říká americký historik polského původu Jan Tomasz Gross (69). Profesor historie na Princetonské univerzitě, známý díky výzkumům vztahů mezi polskou a židovskou komunitou, autor knih Sousedé a Strach, má v současném Polsku problémy - hrozí mu stíhání za hanobení Polska a odebrání státního vyznamenání.

Hlavní příčinou vašich problémů byla věta v článku o uprchlické krizi, který otiskl i německý Die Welt. Napsal jste, že Poláci zabili během druhé světové války víc židů než německých okupantů. Nebyla to trochu provokace - mohl jste přece čekat, jakou reakci to vyvolá?

Byl to článek o uprchlické krizi, motivovaný postojem minulé vlády ještě před volbami, která odmítla přijmout běžence. Napsal jsem, že Východoevropané tímto postojem ztrácejí smysl pro svoji etickou odpovědnost. Přitom naše končiny samy produkovaly migranty celá desetiletí. To, jak se teď chovají politici, je skandál. Možná to ale vychází z postoje lidí k židům za druhé světové války. I když jsem text psal pro Project Syndicate, článek se objevil asi ve dvaceti titulech, v Polsku si ho ale vzali právě z německého listu Die Welt. Už jen to, že něco takového otiskly německé noviny, je v mé vlasti vnímáno jako schválnost.

Kvůli této větě vám hrozí trestní stíhání za hanobení polského národa, v jaké je to fázi? 

Zatím se nic nerozhodlo, co s tím. Ale ten případ je stále otevřený.

Prezident Andrzej Duda vás navrhuje zbavit Řádu za zásluhy o Polskou republiku, který jste dostal v roce 1996. Podle vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) škodíte svými aktivitami Polsku. Můžeme i v tomto chování najít nějakou historickou paralelu?

Lidé kolem Jarosława Kaczyńského mají kořeny a volební základnu tam, kde před válkou bylo národně-radikální hnutí. Jde o pravicově nacionalistickou, velmi xenofobní část polské společnosti, kde některé elementy byly dokonce radikálnější než fašisté. Jedna z věcí, na kterých radikálním nacionalistům velmi záleží, je historie. K jejím zásadním kapitolám patří druhá světová válka, kde je podle jejich představ potřeba prezentovat polský národ jen jako oběť. A nic jiného. Je pro ně absolutně nepřijatelné, když někdo tvrdí, že by se snad Poláci měli podílet na perzekuci jiných obětí.



Jak jste přišel na myšlenku zabývat se právě zločiny obětí vůči obětem, Poláků vůči židům?

O druhé světové válce jsem začal psát už dlouho předtím. Zabýval jsem se polským odbojem za nacistické okupace a také jsem napsal knihu o sovětské okupaci východní části Polska za druhé světové války. Jenže pak jsem přišel na to, ze takový postup je špatný. Nemůžete se zabývat nacistickými represemi vůči židům a pominout přitom to, jak si počínala okolní společnost, ve které žili. Židé byli vražděni Němci, ano, to je všeobecně známé. Ale co dělali jejich polští sousedé? Byla tu hodně malá skupina lidí, která židům pomáhala. Nelze se divit, Němci takové počínání tvrdě trestali.

A ti ostatní?

Pak tam byla zase malá skupina těch, kteří otevřeně židy udávali a předávali nacistům. Zajímavá je role ostatních, ti se podíleli na zabíjení, které se dělo veřejně, před očima všech. Pustil jsem se do studia dokumentů o malém městě Jedwabne, kde v červenci 1941 zemřelo při pogromu 340 židovských obyvatel. Co se tam dělo, jsem popsal v knize Sousedé, polská polovina obyvatel městečka masakrovala židovskou polovinu. Ne Němci, ti se starali o zabíjení jinak a jinde. Jedwabne je zářným příkladem, že nelze oddělit polskou a židovskou zkušenost druhé světové války, že by se každému dělo jiné příkoří a jediným zlem tu byli okupanti. A takových městeček, kde židy zabíjeli jejich sousedé, je mnohem více. Někdy se to dělo dokonce před příchodem německé armády, lidé jaksi předpokládali, že nacisté budou zabíjet židy, tak s tím už začali sami.

Jak se ale současná vláda staví ke svobodě historického bádání, nemá ambici ho ovlivňovat?

Máme oficiální instituci, Institut národní paměti (IPN), který je skoro v každé postkomunistické zemi. V oblasti zkoumání holocaustu s ním mám dobrou zkušenost, když po vydání Sousedů organizoval šetření. Bylo to ale velmi důkladné, odvedli opravdu dobrou práci. Později, to bylo už za první vlády Kaczyńského, se začal měnit k horšímu. Teď se má změnit v něco strašného, v obrovskou PR organizaci, která má vytrubovat oficiální interpretaci historických událostí. A to je pro historii špatné.

* Jak Jan T. Gross a další historici vyčíslili počty židovských obětí, které mají na svědomí sami Poláci?

* Jak aktivní byli polští policisté při vyhlazovacích akcích proti židům? A jaký vztah měly k židům polské odbojové organizace?

* Jaké byly reakce na vydání knihy Sousedé o masakru v Jedwabném?

* Proč vládní strana PiS podle Jana Grosse zastává xenofobní postoje, jaké kořeny to má v polské minulosti?

Celý rozhovor najdete v nejnovějším čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 11. dubna 2016.