Další náročná cesta šéfa Bílého domu. Americký prezident míří do Saúdské Arábie, odkud přeletí do Egypta a poté bude pokračovat na starý kontinent - do Německa a Francie. Z Káhiry chce oslovit muslimský svět v klíčovém projevu.
Obamova návštěva v Egyptě potrvá jen několik hodin. Provázejí ji však bezpečnostní opatření, jaká prý země dosud nepamatuje.
Kolona pojede prázdnými ulicemi, které jsou za normálního stavu konstantně zacpané automobily. "Všechny silnice, po nichž prezidentská kolona pojede, už byly překontrolovány. Americké bezpečnostní služby jsou už v Egyptě a cesta byla zabezpečena. Policie bude rozmístěna na střechách, v domech, všude," řekl nejmenovaný policejní zdroj domácím médiím.
Podle programu se má Obama nejdříve sejít s egyptským prezidentem Husním Mubarakem v prezidentském paláci na severu Káhiry.
Místo, kde Obama promluví, zřejmě ještě není jisté nebo je udržováno v tajnosti. Ačkoli se dříve hovořilo o tom, že to bude na univerzitě Al-Azhar, kde je také mešita, řada médií uvedla, že místem Obamova zásadního projevu by mohla být Káhirská univerzita v Gíze.
Obama versus Netanjahu, je to "hra na kuře"
Chce-li Obama zlepšit vztahy muslimských zemí k USA, musí podle analytiků přesvědčit o skutečné změně politiky Washingtonu. Egyptská diplomacie dává najevo, že je nezbytné, aby Obama dal přednost palestinskému problému před Íránem, což jsou dvě hlavní blízkovýchodní témata.
"To, čeho jsme svědky ze strany Obamovy vlády, je nezvykle tvrdá politika vůči (židovským) osadám bez odpovídající podrobné strategie, která by ji ospravedlnila. Vypadá to jako zásadní střet s Izraelci," říká Aaron David Miller, veterán arabsko-izraelských mírových rozhovorů během několika amerických vlád a nyní expert Střediska Woodrowa Wilsona ve Washingtonu.
"V zásadě dali Izraeli ultimátum. Je to 'hra na kuře', hra mezi Obamou a Netanjahuem," dodal s narážkou na riskantní "hru", při níž se dva automobily rozjedou proti sobě, a kdo první uhne, je "kuře".
Obama v Evropě. Od druhé světové války do budoucnosti
Při své druhé misi v Evropě od nástupu do Bílého domu chce Obama dokázat, že jím prosazovaná zahraniční politika budovaná na konsensu může přinést ovoce tam, kde jeho předchůdce George Bush neuspěl s přesvědčením, že Amerika to zvládne sama.
S návštěvou Francie a Německa jsou spojeny obrazy druhé světové války. Obama se zastaví v někdejším koncentračním táboře Buchenwald a v Normandii, kde se zúčastní vzpomínkové akce k 65. výročí Dne D, kdy se spojenci vylodili v Evropě.
K oběma místům má Obama osobní vztah. Jeho prastrýc pomáhal osvobozovat jeden z vedlejších lágrů v Buchenwaldu a jeho dědeček, který pomáhal s jeho výchovou, vstoupil do Francie přes Normandii jako voják armády generála George Pattona.
Nejvyšší americký představitel se odděleně sejde s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.
S oběma bude nepochybně hovořit o globální ekonomické krizi, o íránském jaderném programu, o afghánském konfliktu a o vztazích Západu s Ruskem. Analytici tvrdí, že i když jsou návštěvy Francie a Německa víceméně symbolického rázu, Obama musí začít ukazovat, že jeho zahraniční politika založená na konzultacích může přinést jednotnější přístup ke společným problémům, jimž spojenci na obou stranách Atlantiku čelí.
Rocková hvězda z Bílého domu v dubnu v EU neuspěla?
Když se Obama loni ucházel o prezidentský úřad, tvrdil, že Bushova diplomacie přátele Ameriky v zahraničí odcizila, a slíbil, že zajistí mezinárodní podporu pro americké iniciativy tím, že bude spojencům spíš naslouchat, než aby jim diktoval, co mají dělat. Výsledky ovšem zatím přesvědčivé moc nejsou.
Když byl Obama letos v dubu v Evropě, hovořil o své cestě jako o vítězství. Bylo to však hlavně proto, že dopředu veškerá očekávání omezil na takovou úroveň, aby nemusel na Evropany tlačit, aby mu dali více, než oni sami mu byli ochotni dát.
Někteří experti Obamův optimismus nesdílejí.
"Myslím, že se na to musíte dívat dvojím prizmatem. Byl populární? Vítali ho lidé v Evropě? Zcela určitě! Ten chlapík byl jako rocková hvězda," soudí Sally McNamarová z konzervativní nadace Heritage Foundation. "V politickém slova smyslu to ale byla absolutní katastrofa. Nedostal nic, co chtěl. Když upřímně žádal dodatečné stimuly, když upřímně požadoval dodatečné jednotky do Afghánistánu, naprosto neuspěl, masivně neuspěl," dodává McNamarová.
George Friedman, výkonný šéf strategické zpravodajské firmy Stratfor, je přesvědčen, že "v zásadě to pro Obamu byla velmi špatná návštěva, vsadil na to největší pozlátko, co mohl, a to zřejmě proto, že se nechtěl vrátit domů v přesně stejném postavení, v jakém byl vůči Evropě jeho předchůdce Bush". To však podle jeho slov jen navyšuje tlak, aby tentokrát návštěva ukázala znaky pokroku.
Obama své vztahy s Berlínem a Paříží teprve buduje
Friedman se domnívá, že Obama by měl zřejmě také položit důraz na formulování koordinovaného postupu Západu vůči Rusku, až se v červenci sejde s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Německu vzhledem k jeho blízkým vazbám k Rusku a vzhledem k jeho energetické závislosti na Moskvě dělá starosti ruské znepokojení ohledně eventuálního rozšíření NATO o Ukrajinu a Gruzii nebo kvůli zamýšleném obrannému štítu v Polsku a České republice.
"A to jsou všechno iniciativy, s nimiž přišli Američané," zdůrazňuje Friedman.
Podle jeho slov by Obama především nechtěl vidět, jak Rusové tlačí Evropany a Američany dál od sebe. "Velmi rád by jel do Moskvy s určitým konsensem o tom, jaké je vlastně západní stanovisko, jaké je stanovisko NATO," dodává Friedman.
Jiní experti se ovšem domnívají, že Obama své vztahy se Sarkozym a Merkelovou stále teprve buduje a že bude trvat ještě měsíce, než bude Washington vědět, zda jeho úsilí přinese lepší koordinaci politiky v takových oblastech, jako jsou například íránský jaderný program anebo konflikt kolem Afghánistánu a Pákistánu.
Foto: ČTK/AP a Reuters
