Válka v Afghánistánu podkopává stále více transatlantické spojenectví. Přání amerického prezidenta Obamy, aby partneři v NATO posílili své jednotky pod Hindúkušem, se v Evropě nesetkává s nadšením. Zdráhají se hlavně Francouzi a Němci.
Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance dnes za zavřenými dveřmi hledají možnosti, jak by jejich země vyslyšely žádosti velitelů v Afghánistánu a posílily své jednotky v této násilnostmi sužované zemi.
Podle šéfa britské diplomacie Davida Milibanda by země NATO měly vyvinout maximální úsilí pro posílení své vojenské i civilní přítomnosti v Afghánistánu. Ve hře je podle něj příliš mnoho.
Miliband podobně jako řada dalších aliančních předáků také přivítal novou americkou strategii pro Afghánistán, kterou před několika dny představil prezident Barack Obama a která počítá s navýšením amerických sil v této zemi o 30 tisíc dalších vojáků. Ti tam mají čelit radikálům z militantního hnutí Taliban.
„Nyní musíme stát při sobě. Není to pouze válka Ameriky," řekl v úterý ve svém vystoupení k Afghánistánu prezident Barack Obama.
Rozpaky nad Obamovou strategií v Evropě
Nová afghánská choreografie Bílého dmu ale zadrhává. Hlavně proto, že Evropané se ošívají hrát své role podle scénáře z Washingtonu. Zatím to vypadá, že američtí spojenci dají dohromady posily v maximálním počtu pět tisíc mužů (někdo hovoří o sedmi tisících) . Spojené státy si přály dvakrát tolik.
Nejvíce se ošívají Francouzi a Němci. Paříž poukazuje na mezinárodní konferenci o Afghánistánu letos v lednu v Londýně, kde se žádné navyšování počtu vojáků nedomlouvalo. Podobné názory zaznívají z Berlína.
Po Obamově řeči kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že úspěch v Afghánistánu se nedosahuje jen vojenskými prostředky. Okamžité rozhodnutí o posilách do Afghánistánu: No, Mr. President. Stažení svých jednotek už dříve oznámili Holanďané.
Stephen Zsabo, ředitel Transatlantické akademie ve Washingtonu, spatřuje po Obamově nástupu do úřadu ohledně Afghánistánu jen velmi málo změn v postojích Evropanů. „Prezident (Obama) potřebuje Evropany pouze jako ochranný štít, aby kritikům v americkém Kongresu ukázal, že se formuje mezinárodní koalice - podobně jako Bush."
"Z informací, které mám k dispozici, skutečně řada zemí přijde s navýšením svých kontingentů v Afghánistánu," řekl ve čtvrtek před jednáním NATO český ministr zahraničí Jan Kohout.
Podle představitelů aliance více vojáků hodlá do Afghánistánu vyslat přes 20 zemí. Otázkou ale je, zda tato navýšení uspokojí velitele v Afghánistánu, kteří chtěli přes 40 tisíc dalších vojáků a specialistů na výcvik pro armádu či policii. Washington prý očekává, že by další partneři mohli slíbit kolem sedmi tisíc dodatečných sil.
Podle Kohouta by se i ČR měla seriózně zabývat tím, jak k nové strategii USA přispět. Nechtěl ale předjímat, zda to bude rozšířením početního stavu sil nebo třeba zvýšením finančního příspěvku. Připomněl ale, že parlament už schválil zvýšení počtu vojáků pro afghánskou misi pro příští rok na 535, takže se prý české závazky nesníží.
Rasmussen na úvod dnešního jednání poznamenal, že spojenci v úsilí o stabilizaci situace v Afghánistánu budou pokračovat. "Musí to být opravdu týmové úsilí," prohlásil. Podle něj to, co se odehrává v Afghánistánu, má přímý vliv na bezpečnost zemí NATO.
Na jednání jsou kromě zástupců 28 členských zemí aliance i představitelé dalších států z mezinárodních jednotek ISAF, které v Afghánistánu působí. Do jednotek ISAF jsou zapojeny více než čtyři desítky zemí.
Foto: min. obrany Francie, min. obrany Německa a ČTK/AP
