Rumunsko si kvůli aktuální politice Ruska přeje na svém území výraznější přítomnost Severoatlantické aliance. Po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem v Bukurešti to ve čtvrtek prohlásil rumunský prezident Klaus Iohannis.
Šéf aliance se dopoledne na jihu Rumunska zúčastnil zahájení provozu protiraketového systému USA. Jde o součást štítu, který má chránit evropské členy NATO před balistickými raketami, jež by mohly být odpáleny z Blízkého východu, zejména z Íránu. V pátek se další část štítu začne budovat v Polsku.
Iohannis v souvislosti s protiraketovým systémem spuštěným ve čtvrtek na základně Deveselu zopakoval argumentaci aliance, že budovaný štít není namířen proti Rusku, ale má sloužit k obraně. Moskva tomuto tvrzení nevěří a prohlašuje, že projekt ohrožuje národní bezpečnost Ruska.
Rumuni se podle svého prezidenta obávají kroků Ruska, a proto chtějí, aby NATO věnovalo větší pozornost svému "východnímu křídlu". Výraznější přítomnost sil NATO není nutná jen v severní části "východního křídla", ale i v jeho jižní části, zdůraznil Iohannis. Poznamenal také, že nejde o umístění dalších jednotek, ale o častější pořádání vojenských cvičení.
Rumunsko se rovněž zasazuje o trvalou přítomnost námořních sil aliance v Černém moři. Vytvořit by je měly společně Bulharsko, Rumunsko a Turecko.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí označila rozmístění amerických protiraketových střel v Rumunsku za porušení dohody o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Moskva odpoví odvetnými vojenskými opatřeními, varovala Marija Zacharovová bez dalšího upřesnění.
"Je to všechno na 100, 200, 300 a 1000 procent proti nám. Nejde o Írán, ale o Rusko a ruské schopnosti jaderného odstrašování," prohlásil předseda branného výboru ruské sněmovny Vladimir Komojedov. Zdůraznil však, že Rusové jsou schopni překonat americký protiraketový štít. "Posilujeme naše obranné schopnosti, zejména v Arktidě rozmístěním systémů rozpoznání a zachycení (nepřátelských střel)," řekl.
Rusko loni na podzim ohlásilo, že vybudovalo novou velkou polární vojenskou základnu Arktický trojlístek na ostrově Alexandřina země, který je nejzápadnější výspou polárního souostroví Země Františka Josefa.
Rusko už v polárních oblastech vybudovalo základnu na ostrově Kotělnyj, který je součástí Novosibiřských ostrovů ve Východosibiřském moři. V Arktidě bylo podle ruských médií modernizováno nejméně 13 ruských vojenských letišť.
Rusko podle velitele strategických sil Sergeje Karakajeva hodlá do roku 2022 plně přezbrojit na modernější mezikontinentální rakety, které mají umět pronikat současnou i budoucí americkou protiraketovou obranou.
Moskva také do konce letošního roku plánuje vytvoření tři nových divizí na západě a na jihu země jako protiváhy k posilování sil Severoatlantické aliance v blízkosti ruských hranic.
