Obavy z Ruska ženou Poláky do polovojenských skupin

Pod vlivem války na Ukrajině se v posledních měsících stále více Poláků začleňuje do nejrůznějších dobrovolnických polovojenských skupin. Absolvují základní vojenský výcvik, aby byli připraveni v případě, že by v zemi došlo k ruské invazi, které se někteří z nich obávají.

Polská vláda se vždy snažila držet si od těchto civilních milic odstup. Kvůli znepokojení nad kroky Moskvy ale armáda nakonec začala hledat způsob, jak tyto dobrovolnické skupiny využít. Podobných skupin prý existuje v Polsku asi 120 a mohou mít až deset tisíc členů. Na osm set z nich se minulý pátek shromáždilo ve Varšavě na setkání organizovaném ministerstvem obrany. Dostalo se jim tak vůbec poprvé oficiálního uznání. Polský ministr obrany Tomasz Siemoniak jim řekl, že ministerstvo bude platit mzdu 2500 lidem, kteří vytvoří základní dobrovolnickou jednotku, jež bude moci být zmobilizována v případě války.

"Ještě nedávno byla obrana pro polovojenské organizace jen hrou," uvedl bezpečnostní poradce polského prezidenta, generál Stanislaw Koziej. "V současné době, kdy čelíme válce za našimi hranicemi, si (dobrovolníci) uvědomili, že tato hra může přispět k bezpečnosti země," dodal.

Některé z dobrovolnických skupin mají například jen třicet členů; jejich schopnosti a dovednosti se také výrazně liší. Vyplývá to z průzkumu, který nechal provést poradce ministra obrany, generál Boguslaw Pacek. Armáda prý nyní přemýšlí, že by pro ně vydala výcvikové manuály a rovněž je podpořila i nějakým vybavením ze svých rezerv.

Většina bezpečnostních analytiků se domnívá, že ruský útok na Polsko je vysoce nepravděpodobný. Mnohem pravděpodobnějšími cíli jsou podle nich země jako Moldavsko, Lotyšsko či Estonsko, ve kterých žije významná rusky mluvící menšina.

Na východě Ukrajiny proti sobě bojují ukrajinská armáda a proruští separatisté. Podle Západu a Kyjeva stojí za povstalci ruská armáda, která do oblasti posílá vojáky i bojovou techniku. Moskva to popírá.