Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas znovu obvinil Turecko z odpovědnosti za pokračující proud desetitisíců blízkovýchodních uprchlíků, kteří přes obě země míří do Evropy. Ankara prý běžence, kteří se jednou dostanou do Řecka, už zpátky skoro nebere. Varoval zároveň před snahou některých zemí činit z Atén původce krize.
"V poslední době Turecko přijalo zpátky 123 migrantů, ale poslalo jich (do Řecka) 60 tisíc," prohlásil Muzalas v rozhovoru pro řeckou televizi Skai, aniž upřesnil, o jak dlouhém období mluví.
Ministři vnitra zemí EU v pondělí požádali Evropskou komisi o zhodnocení, zda Řecko stačí na ochranu vnější hranice unie, aby se případně přistoupilo k dlouhodobějším kontrolám hranic uvnitř schengenského prostoru volného pohybu osob. To by zejména pro Řecko znamenalo, že by se přesun běženců přes jeho území hodně zpomalil.
Podle deníku Ta Nea Muzalas vyjádřil znepokojení nad tlakem ze strany zemí EU a připustil, že může dojít v otázce kontroly hranic k dalším jednostranným krokům. Varoval přitom před snahou vytvářet z Řecka černou ovci uprchlické krize a podotkl, že unie je v otázce nejednotná.
Muzalas při této příležitosti zkritizoval belgického státního tajemníka pro azyl a migraci Thea Franckena, který prý vyzval Řecko, aby násilně vracelo přistěhovalce do Turecka. Jak již konstatovala agentura pro ochranu vnějších hranic EU Frontex, takovéto praktiky by odporovaly mezinárodnímu i unijnímu právu. Jakmile se cizinci dostanou na území EU, musí se unijní úřady jejich žádostí o přijetí zabývat.
Muzalas řekl, že hlavním závěrem pondělního zasedání unijních ministrů vnitra bylo konstatování, že klíčovou roli v uprchlické otázce nadále hraje Turecko, které nesplnilo úkoly, jež se zavázalo splnit.
"Navrhli jsme, aby migranti a uprchlíci, až dorazí na řecké pobřeží na člunech, byli přepočítáni a prošli hotspoty. Migranti by se oddělili od uprchlíků a další den by se vrátili do Turecka," poznamenal řecký ministr.
Podle nizozemského eurokomisaře Franse Timmermanse tvoří celkově ekonomičtí přistěhovalci asi 60 procent cizinců mířících do Evropy. Většinou jde prý o Maročany či Tunisany.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ale pro letošek přichází s jinými počty. Například ze zhruba 47 tisíc lidí, kteří nově dorazili na řecké území letos v lednu, jich 92 procent splňuje kritéria pro automatické udělení azylu na území EU. Většinou prý jde o Syřany, Iráčany a Afghánce. Pro zbytek, tedy ekonomické migranty, by podle zástupce UNHCR v Řecku Philippa Leclerka měl být urychleně zajištěn dobrovolný či nucený návrat do zemí původu.
Evropská komise ve zprávě, kterou deník Kathimerini označil za ultimátum, vydala takzvané schengenské hodnocení, v němž konstatovala, že loni v polovině listopadu Řecko nebylo schopné nelegální migranty efektivně identifikovat a registrovat. Muzalas připustil, že budování hotspotů, tedy center, kde mají být běženci evidováni, nabralo zpoždění. Slíbil nicméně, že střediska umístěná zejména na řeckých ostrovech u Turecka budou hotová koncem února a naplno začnou fungovat počátkem března.
Muzalas také uvedl, že Řecko pokročilo s budováním dalších dvou větších táborů pro uprchlíky poblíž metropole Atén a Soluně na severu země. Ubytovací kapacita aténského střediska bude ale pro 1000, maximálně 1500 osob.
V rozhovoru pro Kathimerini Muzalas i v této souvislosti zkritizoval belgického státního tajemníka, který navrhoval, aby u Atén vznikl tábor pro 400 tisíc uprchlíků. Muzalas řekl, že se s belgickým stanoviskem ostatní ministři neztotožnili. Kromě neúnosných logistických nároků na udržování takovéhoto centra by příliš vysoké byly finanční výdaje, odhadované na 20 milionů eur denně (540,5 milionu korun). Na pořádek by muselo dohlížet přes 130 tisíc policistů, odhadl podle Muzalase také italský ministr vnitra Angelino Alfano.
