Polsko a USA příští týden oznámí rozmístění amerických pozemních sil v Polsku v rámci rozšířené přítomnosti NATO ve střední a východní Evropě v reakci na události na Ukrajině. Listu The Washington Post to řekl polský ministr obrany Tomasz Siemoniak, který jednal v Pentagonu s americkým kolegou Chuckem Hagelem. Počet zvažovaných vojáků však ministr neuvádí.
Anketa:
Myslíte, že by Česká republika měla kvůli krizi kolem Ukrajiny výrazně zvýšit své výdaje na obranu?
- Ano. 33%
- Ne. 33%
- Je mi to jedno. 33%
Siemoniak uvedl, že rozhodnutí už bylo přijato na politické úrovni a vojenští plánovači nyní pracují na detailech. Spolupráce se podle něj zintenzivní i v dalších oblastech, jako jsou protivzdušná obrana, speciální síly nebo kybernetická obrana. Polsko v tom prý má hrát vedoucí úlohu "pod patronací USA".
Že "posílení NATO v Polsku je hotový fakt", řekl už před čtrnácti dny polský premiér Donald Tusk. Vidět by to podle něj mělo být během několika příštích týdnů. "Už nediskutujeme o tom, zda k takovému kroku dojde, ale jakou bude mít podobu a kdy se uskuteční," dodal šéf polské vlády v rozhovoru poskytnutém varšavské televizi TVN.
Další americký deník The New York Times s odvoláním na nejmenované západní činitele napsal, že Washington plánuje malé vojenské cvičení pozemních sil v Polsku a Estonsku s cílem uklidnit východoevropské členy NATO znepokojené ruskými vojenskými operacemi na Ukrajině a kolem ní. Cvičení by mělo být oznámeno příští týden a mělo by trvat 14 dní. Počítá se s účastí roty, která má v americké armádě 150 vojáků.
Siemoniak se však podle deníku The Washington Post zasazuje o dlouhodobější charakter opatření. I když je podle něj okamžitá reakce NATO na "ruskou agresi" vůči Ukrajině důležitá, mnohem důležitější je dlouhodobý posun v obranných postojích Evropy a Ameriky. Ústředním bodem zájmu USA by se místo nedávno oznámené Asie měla opět stát Evropa, míní ministr, který také zdůraznil, že by evropské země měly ustoupit od nynějšího omezování výdajů na obranu.
"Donedávna panovalo přesvědčení, že v Evropě už nejsou žádné hrozby a že v Evropě už není nutní přítomnost Spojených států. Události ale ukazují, že je potřeba změnit postoj a že Evropa byla bezpečná díky přítomnosti Ameriky v Evropě," citoval The Washington Post polského ministra obrany.
Nejsilnějším podnětem není podle Siemoniaka ilegální anexe Krymu Ruskem. Jak řekl, hlavním impulzem je zjevné lhaní prezidenta Vladimira Putina o tamních ruských akcích a jím vyjádřená nová doktrína umožňující Rusku zasáhnout v kterékoli zemi, kde je podle názoru Moskvy ohroženo ruskojazyčné obyvatelstvo. To představuje potenciální hrozbu pro pobaltské státy, které jsou členy NATO, ale ještě víc pro Moldavsko, Bělorusko a středoasijské státy, které členy aliance nejsou.
