Vítězství pro opozici v Rumunsku. Pomocí hlasování o důvěře se jí podařilo svrhnout menšinovou vládu liberálních demokratů (PD-L) premiéra Emila Boca. Opozice premiérovi vytýkala, že jeho přechodný kabinet, vytvořený po rozpadu koalice, je nezákonný. Je to první svržení vlády parlamentem v Rumunsku od pádu komunismu v roce 1989.
Boc prohlásil, že "prohrál bitvu, ale ne válku". Podle něj ho parlament svrhl kvůli penzijním reformám, které mají poslancům a dalším prominentům zkrátit důchody. Vládě vyslovilo nedůvěru 254 poslanců, podpořilo ji 176 zákonodárců.
Současná vláda zůstane v úřadu s omezenými pravomocemi do doby, než rumunský prezident Traian Basescu jmenuje Bocova nástupce. Jakmile tak učiní, bude mít designovaný premiér desetidenní lhůtu na sestavení nového kabinetu. Poté není stanoven žádný termín, dokdy musí parlament hlasovat o důvěře vládě. Pokud ale během šedesáti dnů dvakrát vysloví nedůvěru, měl by být podle ústavy rozpuštěn.
Koho by Basescu mohl premiérem jmenovat, není zatím jasné. Sám se k tomu ještě nevyjádřil. Opozice na něj tlačí, aby jím rychle jmenoval nezávislého technokrata. Jako možného kandidáta mu navrhla Klause Johannise, uznávaného starostu transylvánského města Sibiu.
Hlasování o důvěře vyvolala Národní liberální strana (PNL) na protest proti špatné práci, kterou prý vláda za devět měsíců v úřadě odvedla. Důvodem jsou také rozepře nad chystanými prezidentskými volbami, které jsou vypsány na 22. listopadu. Vládní PD-L podporuje kandidaturu současného prezidenta Baseska, který je považován za favorita. Opozice doufá, že se jí podaří jeho opětovné zvolení do druhého funkčního období zabránit.
Právě kvůli nadcházejícím volbám hlavy státu opustili z kraje října společnou vládní koalici s PD-L sociální demokraté (PSD).
Rumunsko tvrdě zasáhla ekonomická krize. Země by se kvůli vysokým dluhům v zahraničních měnách mohla podle ekonomů propadnout do platební neschopnosti. Získala proto půjčku od Mezinárodního měnového fondu, která je podmíněná přísnými rozpočtovými škrty a reformami. Proti postupu vlády stávkovalo před týdnem v zemi na 800 tisíc státních zaměstnanců.
Foto: ČTK/AP