Orbánovo referendum: vrtěti huxitem

Maďarská vláda se zapojila do kampaně před referendem o evropských uprchlických kvótách a sama aktivně vystupuje proti přijímání migrantů. To vše za skřípění zubů ze strany Bruselu. Je na obzoru huxit - odchod Maďarska z EU?

"Víte, že útoky v Paříži provedli migranti?" "Víte, že od počátku migrační krize v Evropě prudce vzrostl počet případů sexuálního obtěžování žen?" "Víte, že od počátku migrační krize zemřelo v Evropě 300 lidí při teroristických útocích?" To jsou texty billboardů, které se od července objevily po celém Maďarsku. Nejsou dílem žádné extremistické strany, ale zadala si je vláda jako součást své kampaně před referendem o kvótách na přerozdělování migrantů.

"Chceme tím ukázat na důsledky neúspěšné migrační politiky Bruselu," říká mluvčí maďarského kabinetu Bence Tuzsor. Některé texty vládní kampaně pak míří přímo proti EU, třeba ten, který připomíná, že unie chce do Maďarska deportovat tolik migrantů, že to vydá na jedno celé město. Kromě billboardů pak vládní kampaň běží v novinách, televizi i v rozhlase. Vláda hnutí Fidesz prezentuje tento krok jako výzvu, aby se Evropská unie "probrala ze zaslepenosti" a přehodnotila svůj přístup k migrační krizi. "Ideální počet migrantů vstupujících do země je nula," popisuje svou vizi řešení premiér Viktor Orbán.

Osmané, židé a Šípové kříže

V referendu bude osm milionů maďarských voličů rozhodovat o tom, zda země přijme kvóty na přesídlení běženců. Ty vytrvale doporučuje Evropská komise navzdory stejně vytrvalému odporu některých zemí včetně Česka. Mělo by jít celkem o 160 tisíc běženců z Řecka a Itálie, mnohdy těch, kteří se tam dostali už před lety, a Maďarsko z nich má přijmout 1294 uprchlíků nebo se "vykoupit" částkou 250 tisíc eur (6,7 milionu Kč) za jednoho migranta.

Otázka v referendu zní: "Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?" Sněmovnou, kde má Jobbik dvoutřetinovou většinu, prošla bez potíží, pro plebiscit v této podobě hlasovalo 135 ze 140 poslanců, proti bylo jen pět nezařazených zákonodárců. V průzkumech se pak stabilně tři čtvrtiny respondentů vyslovují proti přijímání jakýchkoli migrantů. Podle průzkumu institutu Századvég pak ilegální migraci do Evropy, tedy takovou, která v současné době Maďarskem prochází, odmítá celých 90 procent lidí.

Odpor proti migraci je v Maďarsku jeden z nejsilnějších v rámci celé Evropy. Například v Německu považuje migrační krizi za problém polovina lidí, v Česku odmítají migranty stabilně dvě třetiny obyvatelstva. Příčiny maďarských postojů je třeba hledat v historii bohaté na střety s osmanskou říší - tehdejší Uhersko bojovalo s muslimskými Turky celých dvě stě let. I v rámci Rakouska-Uherska nedávala Budapešť ostatním národům příliš mnoho volnosti a mezi první a druhou světovou válkou tu vládl režim Miklóse Hortyho, který měl fašistické tendence a inklinoval k Německu a Itálii.

My ne, to Brusel

Také dnes jsou protimigrační a protievropské nálady ve společnosti poměrně silné. Vypovídá o tom úspěšnost stran hluboko na pravé části politického spektra. První u nich je vládní Maďarská občanská unie Fidesz. Hájí konzervativní, křesťanskou politiku se silným důrazem na národní zájmy, odmítání migrace a občas i mírný euroskepticismus. Ve volbách dostává strana stabilně 45 až 50 procent hlasů a v parlamentu pak díky pohodlné dvoutřetinové většině prosadí cokoli.

Celých 20 procent hlasů pak v posledních volbách v roce 2014 získalo Hnutí za lepší Maďarsko známé pod zkratkou Jobbik. To už prosazuje otevřený nacionalismus a silný odpor ke sjednocené Evropě. Před deseti lety Jobbik založil polovojenskou Maďarskou gardu, která pořádala pochody do romských vesnic a symbolikou se hlásila k odkazu Šípových křížů. Později však byla tato formace soudně rozpuštěna a strana se snaží oprostit od extrémní ideologie. V roce 2009 přesto šel Jobbik do evropských voleb s heslem Maďarsko Maďarům! a o dva roky později se rumunský prezident Traian Basescu snažil dosáhnout zákazu Jobbiku jitřícího nálady mezi tamní maďarskou menšinou.

Dnes politologové Jobbik hodnotí jako pravicově populistickou stranu, s ostrou rétorikou vůči všemu evropskému. Strach z přelivu voličů pak nutí i Orbánův Fidesz zůstávat v politice hodně napravo a jít do konfrontací s Bruselem.

Postavíme plot, ať jdou jinudy

Maďarskou politiku ovlivňuje i loňská první zkušenost s migrační vlnou. Už předtím byla země jednou z hlavních cest nelegální migrace, na jaře 2015 však začal počet uprchlíků narůstat a zakrátko už hromadně tábořili na budapešťských nádražích. V létě přišlo každý den do země na dva tisíce uprchlíků, na podzim už to bylo osm tisíc. Úřady zastavily železniční dopravu, začalo se se zřizováním záchytných táborů, ze kterých však běženci hromadně utíkali. V této situaci se vláda rozhodla postavit na jižních hranicích plot, nechat ho hlídat armádou a zpřísnit zákony, které definují přechod hranice jako trestný čin se sankcí vyhoštění.

Nutno dodat, že evropské instituce ani organizace OSN během největší krize Maďarsku nijak výrazněji nepomohly, zato vehementně kritizovaly jak plot, tak údajné nehumánní zacházení s migranty ze strany policie. Zábrany na hranicích pak migrační vlnu jen přesměrovaly na Chorvatsko a Slovinsko, kterým nezbylo nic jiného, než situaci zvládnout.

Orbánovy temné síly

Diskuse kolem referenda provází dnes ostrá rétorika. "Povinné migrační kvóty jsou založené na principu stupidity a Maďaří mají právo v těchto zásadních otázkách vyjádřit svůj hlas," prohlásil ministr zahraničí Szijjártó. Poté, co ústavní soud smetl ze stolu stížnosti levicových politiků, se zdá, že hlasování nestojí nic v cestě. "Zdržení se je také hlas: Kdo se zdrží, ten hlasuje pro Evropu," vyzval už své příznivce poslanec Demokratické koalice Csaba Molnár. Bojkot referenda pak budou prosazovat i další opoziční strany, jejich pozice je však slabá a ohlas ve společnosti nevelký.

Může situace vyústit až k huxitu - tedy hlasování o vystoupení Maďarska z EU po vzoru Británie? Podle Otilie Dhandové z think tanku Teneo Inteligence jde spíš o manévr, jak posílit své pozice zevnitř: "Fidesz o ničem takovém vážně neuvažuje, Maďarsko profituje z otevřeného trhu a fondů EU," řekla listu The Financial Times. Stačí se pak podívat na statistiky: Budapešť dává do fondů EU 0,9 miliardy eur a bere 6,6 miliardy. Ani Orbán či jiní politici Fideszu huxit nikdy veřejně nepřipustili, a naopak tvrdí, že unii rozhodně nechtějí opouštět.

* Které historické momenty ovlivnily podobu současného Maďarska?

* Proč má vláda Viktora Orbána dlouhodobě problémy s Bruselem, přestože se  sama prohlašuje za proevropskou?

* Proč vidí premiér Orbán příčiny migrační vlny v "temných silách" v USA?

* Jaké další následky může mít maďarské referendum pro Evropu?

ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ PRÁVĚ VYCHÁZÍ.