Pátrání po spiknutí. Začala exhumace ostatků Kaczyńského

Zahraničí
14. 11. 2016
Sarkofág s ostatky Lecha Kaczyńského a jeho choti Marie je uchován na krakovském Wawelu, dávném sídlu polských králů.
Sarkofág s ostatky Lecha Kaczyńského a jeho choti Marie je uchován na krakovském Wawelu, dávném sídlu polských králů.

V rámci nového vyšetřování katastrofy polského vládního letadla v ruském Smolensku před šesti lety začala v pondělí exhumace ostatků exprezidenta Lecha Kaczyńského a jeho choti Marie, pochovaných v katedrále na krakovském hradu Wawel. Opětovné uložení rakví do sarkofágu je plánováno na 18. listopadu, testování odebraných vzorků ale potrvá několik měsíců.

Kontroverzní krok se podniká z iniciativy vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), v jejímž čele stojí Kaczyńského bratr-dvojče Jaroslaw. Ten má podezření, že bratr se u Smolenska nestal obětí letecké nehody, jak tvrdily výsledky předchozího vyšetřování, ale atentátu v důsledku polsko-ruského spiknutí.

Spolu s prvním párem ve vládním letounu, který se roztříštil v dubnu 2010 při pokusu o přistání na smolenském letišti, zahynulo mnoho dalších příslušníků polských elit. Celá delegace měla uctít památku tisíců zajatých polských důstojníků, které na jaře 1940 povraždila stalinská tajná policie.

Po exhumaci ostatků Kaczyńského a jeho choti by podle polských médií měly následovat exhumace a expertizy ostatků dalších 81 obětí neštěstí. Celá tato prověřovací fáze podle odhadů potrvá až rok. Zapojí se do ní i dánští, portugalští a švýcarští odborníci.

Pátrání po případné explozi

Polská prokuratura tvrdí, že tento postup je zcela odůvodněný vzhledem k "závažným chybám a opomenutím" při vyšetřování v roce 2010 a k nedostatečné dokumentaci poskytnuté Ruskem. Cílem exhumací je ověřit totožnost obětí (ohledání pozůstatků provedené po katastrofě následně také v Polsku totiž odhalila několik chyb v identifikaci) a upřesnit příčinu úmrtí. Experti budou například hledat stopy po případné explozi a po výbušninách.

Polská veřejnost je v této věci rozdělená na dva tábory: jedni považují rušení klidu mrtvých za "ostudnou" součást politického boje nynější konzervativní vlády s liberálními předchůdci, druzí naopak doufají, že exhumace a další vyšetřování povedou k odhalení pravdy o národní tragédii.

"Je to nesmírně citlivá záležitost. Mnoho rodin chce znát pravdu, jiné by raději neprožívaly tragédii podruhé," uvedl již dříve o exhumacích krakovský metropolita, kardinál Stanislaw Dziwisz, který patřil k nejbližším spolupracovníkům zesnulého polského papeže Jana Pavla II.

Předchozí vyšetřování přičetlo katastrofu špatnému počasí u Smolensku a lidským chybám.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/PAP/Jacek Bednarczyk

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné