Odliv pracovní síly
Pokud Ukrajinci odejdou, bude mít Polsko problém

Polskou centrální banku znepokojuje případný odliv ukrajinské pracovní síly dál na západ v důsledku zavedení bezvízového režimu mezi Ukrajinou a zeměmi Schengenu. Ukrajinci totiž vyplnili přebytečná místa na polském pracovním trhu a omezili tlak na růst mezd, což v důsledku stabilizovalo polskou ekonomiku.

Například sedmadvacetiletý Oleksandr Potašnyj už rok pracuje ve Varšavě jako řidič pro alternativní taxi Uber. Vydělá si přibližně 1400 dolarů měsíčně (32 800 korun), což je až třikrát více než na Ukrajině. Hledat práci na západě Evropské unie ale prý neplánuje, časem si chce v Polsku založit vlastní firmu.

Země, kde pracuje přes milion Ukrajinců, ale se znepokojením sleduje, kolik z Potašného krajanů se rozhodne stejně. Podle Potašného mnoho Ukrajinců, především ti, kteří se původně chtěli vrátit domů, zkusí hledat štěstí na Západě. "Já zůstat chci, ale ti, kteří se chtěli vrátit na Ukrajinu, (teď) nechtějí," uvedl Potašnyj.

Bezvízový styk se zeměmi schengenského prostoru ulehčí Ukrajincům, zejména sezonním stavebním dělníkům, hledat lépe placenou práci na Západě. I když nelegální. Polsko tak může přijít o významnou část pracovní síly.

Od ruské anexe Krymu v roce 2014, která uvrhla Ukrajinu do recese a nestability, žádají o pracovní povolení v sousedním Polsku stovky tisíc Ukrajinců ročně. Příliv ukrajinské pracovní síly podle ekonomů pomáhá držet pod kontrolou tlak na zvyšování mezd v Polsku a zároveň usnadňuje ekonomický růst. Polsko s 36 miliony obyvatel, z nichž pracovní sílu tvoří 16 milionů lidí, je navíc jednou z nejrychleji stárnoucích společností v EU.

Nedostatek pracovních sil

Obavy polských bankéřů jsou spojeny se situací ve zbytku střední Evropy, kde roky migrace na západ EU způsobily nedostatek pracovních sil v regionu. "Je těžké to předpovídat, ale někteří Ukrajinci pracující v Polsku se teď určitě odstěhují, například do Německa," řekl člen Rady pro měnovou politiku centrální banky Lukasz Hardt.

V Maďarsku, které v porovnání s Polskem přijalo podstatě méně ukrajinských pracovníků, se mzdy zvýšily o více než deset procent, země se navíc potýká s rostoucím nedostatkem pracovní síly ve stavebnictví, zdravotnictví, maloobchodech a dalších oblastech.

Guvernér polské centrální banky Adam Glapiński uvedl, že banka sleduje potenciální odliv ukrajinských pracovníků, zatím se toho nicméně neobává. Zdroje tvrdí, že jen menšina politiků se domnívá, že růst mezd výrazně ovlivní odliv pracovní síly. Napomáhat by tomu částečně měly i vládními plány na zvýšení minimální mzdy.

Personální agentury ale tvrdí, že polská konzervativní vláda by měla ekonomickým migrantům pomáhat více, aby řešila nedostatek pracovních míst. "Legálnímu pracovnímu trhu v Polsku bude konkurovat šedá ekonomika EU," poznamenal Andrzej Kubisiak, který je mluvčím největší polské personální agentury Work Service.

V další agentuře očekávají, že počet pracovníků z Ukrajiny se v Polsku zvýší, díky sníženým požadavkům na víza by jejich počet mohl prý dosáhnout až dvou milionů. Je ale možné, že po určité době někteří odejdou kvůli vyšším platům jinam.