Konzervativci vládnoucí Polsku předložili v noci na středu Sejmu, dolní komoře parlamentu, další návrh novely zákona o ústavním soudu. Opozice se obává, že jakmile vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) novelu v parlamentu prosadí, zákon zcela ochromí činnost ústavního soudu jako "poslední bezpečnostní pojistky" před zvůlí parlamentní většiny PiS. Vládní strana naopak obviňuje opozici ze zbytečných půtek a označuje současnou, liberální podobu ústavního soudu za překážku reforem, které chystá vláda premiérky Beaty Szydlové.
Sejm se předlohou má zabývat již ve čtvrtek. Jde o druhou novelu stejného zákona v tomto měsíci. Předchozí zavrhl ústavní soud, avšak jeho nález až dosud vláda odmítala zveřejnit.
Novela počítá s tím, že místo pětičlenného senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně třináct členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta.
"Tato ustanovení budí mnoho pochyb. Soudím, že cílem je znemožnit ústavnímu soudu rozhodovat," řekla televizi TVN 24 poslankyně Kamila Gasiuková-Pihowiczová z opoziční strany Moderní. Upozornila, že po sporech o zvolení nových soudců má nezpochybnitelné postavení členů ústavního soudu jen deset z celkem patnácti soudců. Novelu označila za "ještě horší než se čekalo".
V Česku, kde je ústavní soud stejně jako v Polsku patnáctičlenný, řeší individuální ústavní stížnosti tříčlenné senáty. O návrzích na rušení zákonů ovšem rozhoduje plénum, tedy všech patnáct ústavních soudců. Plénum má na starosti také některé další, specifické a významné spory, třeba ústavní žaloby na prezidenta. Plénum může jednat a usnášet se, pokud je přítomno alespoň deset soudců; pro zrušení zákona je nutné získat alespoň devět soudců.
Polská premiérka Szydlová obvinila opozici, že neusiluje o nic jiného než udělat ze sporu o ústavní soud skandál místo toho, aby usilovala o řešení. "Opozice se snaží vyvolat skandál tím, že upozorňuje na věci údajně škodící Polsku. Ale ve skutečnosti Polsku škodí právě ten skandál, který se opozice pokouší rozpoutat," řekla Szydlová.
Vláda zveřejnila nález ústavního soudu ze 3. prosince, podle kterého předchozí parlament správně zvolil tři členy ústavního soudu, a že tedy prezident Andrzej Duda má přijmout jejich přísahu, což hlava státu až dosud odmítala učinit. Podle ústavy mají být rozhodnutí ústavního soudu zveřejňována neprodleně; teprve pak se stávají účinnými. Podle premiérky to ale znamená lhůtu dvou týdnů.
Nová vláda PiS během prvních týdnů po říjnovém triumfu v parlamentních volbách naráz vyměnila skupinu šéfů tajných služeb a dalších bezpečnostních orgánů, dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí a pokouší se o změny ústavního soudu, které opozice i právní experti odmítají jako neústavní. Oponenti nového režimu hovoří o tom, že vůdce PiS Jaroslaw Kaczyński kráčí ve šlépějích maďarského premiéra Viktora Orbána.
Kritika se ozývá i od vlivných zahraničních médií a z Evropského parlamentu. PiS tvrdí, že žádná demokratická pravidla neporušuje, a v odpovědi na opoziční a občanské protesty v ulicích svolává demonstrace svých přívrženců.
Polská vláda přilévá olej do ohně. Předložila další novelu
Zahraničí
16. 12. 2015 11:24Premiérka Beata Szydlová.
Autor: ČTK Foto: ČTK , imago stock&people