Podle jedné anekdoty ruská invaze do Evropy není možná, protože ruské tanky neplní emisní normy Evropské unie. Ale podle zprávy analytiků z amerického střediska Rand by Rusko bylo schopno převálcovat síly Severoatlantické aliance v Pobaltí za necelé tři dny, během 60 hodin.
"Rusko určitě není partner, o kterém jsme ještě před pár lety doufali, že bude. Ale neříkáme, že je nepřítel. Usilujeme o spolupráci a dialog," říká Jack Hillmeyer z americké mise při NATO. Dává najevo, že existují i méně pesimistické scénáře, než vzpomínaná analýza institutu Rand. Mezi priority Spojených států pro červencový summit NATO ve Varšavě nicméně řadí posílení vojenské přítomnosti na východě aliance, avšak bez porušení dohody s Ruskem, ustavujícího aktu z roku 1997.
NATO tak dosud neakceptovalo polské volání po zřízení stálých základen v regionu, ale rozhodlo se zdvojnásobit své síly rychlé reakce a jejich předsunutou složku, posílit východní křídlo aliance vytvořením sítě předsunutých velitelství v Polsku, pobaltských státech, Bulharsku, Rumunsku a zakrátko na Slovensku a v Maďarsku, zvýšením počtu "rotujících" jednotek v regionech i cvičení s účastí sil velmi rychlé reakce. Série manévrů se uskuteční právě před summitem.
Už v červnu 2014 americký prezident ve Varšavě vzkázal znepokojeným východním členům aliance, že nezůstanou na holičkách. "Polsko nikdy nebude samo. A nejen Polsko, ale i Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko. To nejsou jen slova, to jsou závazky, z nichž se nelze vyvázat," připomněl Barack Obama ustanovení Severoatlantické smlouvy. Jak říkají důstojníci z aliančních štábů, článek pět této smlouvy o kolektivní obraně napadaného člena není věc k diskusi, leč povinnost.
Ale od dob studené války se síly Američanů v Evropě zmenšily z půl milionu mužů na 62 tisíc. Z pozemních sil jde o výsadkovou brigádu v Itálii a obrněnou brigádu v Německu. Podobně jsou na tom i další spojenci.
USA nyní plánují zvýšit vojenské výdaje v Evropě v příštím roce na čtyřnásobek, na 3,4 miliardy dolarů. To umožní, aby na východě NATO byla další brigáda prakticky ustavičně "na cvičení" a další, obrněná brigáda, by zde měla uskladněné tanky, obrněná vozidla a samohybná děla, ke kterým by stačilo přepravit vojáky.
Další odpověď na obavy má dát varšavský summit NATO. Chmury na obzoru ale nepředstavuje jen ruské harašení zbraněmi. Hostitelské Polsko bylo donedávna vnímáno jako úspěšný příběh čtvrt století demokracie. Nyní komentátoři upozorňují na kazící se vztahy mezi Washingtonem a jeho spojencem kvůli konfliktu nové konzervativní vlády ve Varšavě s ústavním soudem.
"Washington v současnosti vnímá Polsko méně jako hodnotu a více jako problém," napsal server Politico, podle kterého kazící se vztahy USA s Varšavou mohou mít vážné důsledky pro celý region - a zejména pro polské snahy napravit "nevyváženost" mezi západním a východním křídlem aliance.
Publicistka Anne Applebaumová v listu The Washington Post zase upozornila, jaké neblahé důsledky pro budoucnost NATO by mohlo mít, kdyby americkým prezidentem byl zvolen Donald Trump, podle kterého evropské konflikty nestojí za americké životy a s ruským prezidentem Vladimirem Putinem lze dohodnout "obchody". Podobně by aliance mohla doplatit i na zvolení vůdkyně Národní fronty Marine Le Penové, jejíž volební kampaň financují ruské banky, do čela Francie či antiamerického vůdce labouristů Jeremyho Corbyna do čela Británie.
Polsko-americké vztahy, další problém NATO?
Zahraničí
21. 3. 2016 17:20Tank T-72M4CZ. Cvičení NATO v Lešanech 2013.
Autor: ČTK Foto: ČTK , Němeček Pavel, Salajka Martin