Na největším varšavském náměstí se dnes až osm set tisíc Poláků rozloučí s oběťmi letecké katastrofy u Smolenska. Sedmdesátiletá Agnieszka Mecińska však nepřijde, ačkoliv jí Rusové v roce 1940 zavraždili dědečka právě v Katyni nedaleko Smolenska.
Agnieszka Mecińska nemá ráda hromadné akce, byť jde o národní pietní akt. "Raději se za oběti zajdu pomodlit vedle k benediktinům," ukazuje na malý kostel za dětským domovem v centru Varšavy, v němž stále pracuje jako sociální pracovnice. Její děd, lékárník Stanislaw Maiewski ze starého varšavského rodu, přitom na jaře roku 1940 zahynul v Katyni pod rukama sovětské NKVD.
"Přemýšlím, zda za tím pádem letadla nebyl nějaký vyšší úmysl, prst boží, aby se celý svět konečně dozvěděl o válečných zločinech v Katyni," uvažuje.
ČTĚTE TAKÉ: Prezidentský pár bude pochován po boku králů
Klaus možná pojede na pohřeb do Polska vlakem
Na 22 tisíc zavražděných Poláků z roku 1940 prý pořádně upozornila až nynější smrt šestadevadesáti politiků, generálů a dalších příslušníků společenské elity. "Nemyslete si, hlavně polská mládež do této chvíle o Katyni moc nevěděla a nechtěla o té dávné historii nic poslouchat," říká Agnieszka Mecińska.
U rakve šéfa polské diaspory
Odpolední tryzna na náměstí generála Pilsudského je oficiálním rozloučením Poláků se všemi 96 oběťmi neštěstí na smolenském letišti. Zároveň se ale Varšava klaní i jednotlivým obětem. Třeba v paláci polského krajanského sdružení Wspolnota Polska nedaleko prezidentského paláce se dnes do 12 hodin (a znova od 17 hodin odpoledne) mohou Varšavané pomodlit u rakve Macieje Plażyńského, šéfa Wspolnoty, která sdružuje miliony Poláků včetně krajanů v Brazílii, Austrálii i v České republice. Čestnou stráž u rakve tady drží námořní vojsko, možná symbolicky za všechny Poláky v diaspoře zpoza různých moří a oceánů, kteří na dnešní pietní akt nemohou přijet.
Děti stalinských lágrů
Venku před sídlem Wspolnoty se kroutí neuvěřitelně trpělivá fronta těch Poláků, kteří se chtějí sklonit u rakví prezidentského páru. Studenti z internátní školy svatého Stanislava z Wilanowa už ve frontě stojí devět hodin.
"Máme povinnost se panu prezidentovi poklonit," říkají hrdě a vůbec ne unaveně. "Naši školu sponzoroval právě prezident Lech Kaczyński," vysvětluje ředitelka školy Urszula Korab. Lyceum je totiž určeno potomkům Poláků, které Stalin po zabrání východní části Polska v roce 1939 vyhnal na Sibiř nebo třeba do Turkmenistánu a ti už v Sovětském svazu zůstali žít i po válce.
Pláč na oběťmi letecké katastrofy se v ulicích Varšavy všude mísí s tragickými dějinami Polska. "Bez Katyně v roce 1940 by nebyla Katyň roku 2010. Nikdo by přece nemusel do Ruska na pietní akt," je slyšet na každém kroku.
Foto: Robert Sedmík
