Poláci si dnes vybírají nástupce prezidenta Lecha Kaczyńského, který v dubnu spolu s desítkami osobností veřejného života zahynul při leteckém neštěstí u Smolenska na západě Ruska. Země zažila neobvykle krátkou volební kampaň, kterou poznamenala nejen smolenská katastrofa, ale i ničivé povodně.
Není moc pravděpodobné, že dnes večer soutěž o prezidentský palác skončí, o vítězi voliči zřejmě definitivně rozhodnou až za dva týdny ve druhém kole hlasování.
Dva dny před předčasnými prezidentskými volbami v Polsku si vedení v průzkumech veřejného mínění stále udržoval Bronislaw Komorowski, kandidát Občanské platformy premiéra Donalda Tuska. Šlo o poslední sondáže před ukončením volební kampaně o půlnoci na pátek.
Podle průzkumu institutu PBS DGA by pro předsedu dolní komory parlamentu Komorowského hlasovalo 51 procent voličů. Jeho největšího rivala, předsedu pravicově-populistické strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského, by podpořilo 33 procent lidí.
Kdyby Komorowski takového výsledku dosáhl dnes, nemuselo by se 4. července konat druhé kolo hlasování. To, že dostane nadpoloviční většinu platných hlasů, nepovažují ale polští politologové za příliš reálné.
Naznačují to i výsledky průzkumu ústavu GfK Polonia, podle nichž má Komorowski 42procentní podporu, Kaczyńskému by svůj hlas dalo 31 procent lidí.
Třetím nejsilnějším kandidátem je předseda Svazu demokratické levice Grzegorz Napieralski, kterého podle sondáže PBS DGA podporuje devět procent Poláků a podle průzkumu GfK Polonia 12 procent.
Hned dnes večer štáby Komorowského i Kaczyńského zřejmě začnou jednat s ostatními politickými stranami o případné podpoře pro svého kandidáta v druhém kole voleb.
Když koncem dubna Jaroslaw Kaczyński, šéf pravicově populistické strany Právo a spravedlnost (PiS) a dvojče zemřelého prezidenta, oznámil, že bude kandidovat na prezidenta, bylo už jasné, že hlavními rivaly v klání o nejvyšší funkci budou on a Komorowski.
Komorowski, který po leteckém neštěstí z 10. dubna plní povinnosti hlavy státu, vidí budoucnost Polska v blízké spolupráci s partnery zejména v Evropské unii, řekl Jacek Kucharczyk, předseda nezávislého Institutu pro veřejné záležitosti.
Jaroslaw Kaczyński se podle Kucharczyka řídí filozofií, že zájmy Polska lze bránit jedině na účet jiných zemí. Předseda PiS v letech 2006 až 2007 stál v čele vládní koalice tvořené stranami populistického a ultrakatolického ražení. Jen málokterý z polských politiků dokázal Poláky v posledních letech rozdělit tak jako on.
Šéf PiS je pro mnohé ztělesněním krajního konzervativce, odmítajícího uznat práva sexuálních menšin, omezit vliv katolické církve na život v zemi nebo debatovat o případné změně přístupu k potratům. Potratová politika v Polsku přitom patří k nejpřísnějším v Evropě.
I když se v případě vítězství konzervativního katolíka Komorowského Polsko liberální revoluce určitě nedočká, vidí v něm část voličů jedinou naději, jak zastavit Kaczyńského a síly katolického fundamentalismu, které za ním údajně stojí. "Část voličů středu a levého středu bude se skřípěním zubů hlasovat pro Komorowského, protože nemají alternativu," tvrdí Kucharczyk.
Během uplynulých týdnů se Jaroslaw Kaczyński snažil oslovit středové voliče, vystupoval jako klidný politik, jehož cílem je smír uvnitř polské společnosti. Vzhledem ke své osobní situaci po smolenské katastrofě, při níž ztratil jemu blízkého bratra, švagrovou a řadu spolupracovníků, byl Kaczyński oproti Komorowskému v jisté výhodě.
"Na Komorowského se dá útočit ze všech stran, Kaczyńskému se jeho vady příliš nepřipomínají, protože se to nesluší, když přišel o rodinu," řekl Kucharczyk. "Přijde mi, že někteří mají dojem, že Kaczyński si prezidentství zaslouží jako náhradu za smrt bratra, i když v demokracii je to dost divné," dodal.
Část prezidentské kampaně se odehrála v místech, která poničily dvě povodňové vlny. Nedávné záplavy si v Polsku vyžádaly více než 20 lidských životů. Velkou vodu a její následky šéf opozice Kaczyński využil ke kritice vlády premiéra Donalda Tuska.
Poláci dnes můžou vybírat z celkem deseti kandidátů.
Foto: ČTK/AP
