Evropský parlament je pod tlakem. Unijní protikorupční úřad OLAF si vzal nyní za cíl zahájit jednotlivě, podle osob, vyšetřování jednoho z největších skandálu za dobu jeho existence. Dosud bobtná jen pod pokličkou. Jde o těžké zneužívání finančních náhrad, jež poslanci dostávají na provoz kanceláří a asistenty.
Z důvěrné zprávy, která je výsledkem interního šetření auditorů, je zřejmé, že poslanci mimo jiné zaměstnávají fiktivní asistenty, pro danou práci nekvalifikované příbuzné, anebo si nechávají proplácet neexistující služby.
O skutečné celkové sumě, kterou si poslanci podvodně naplnili vlastní kapsy, lze jen spekulovat. Správa parlamentu totiž zatím nechala prošetřit vyúčtovávání poplatků za asistenty a vedení kanceláře ve volebních obvodech u pouhých 176 z celkem 785 poslanců Evropského parlamentu.
Hrabivý konzervativní šikula z ostrovů
Když jde o peníze, myslí britský konzervativec a evropský poslanec sir Robert Atkins především na jedno - svou rodinku.
Již v roce 2002 zaměstnal vlastní manželku na náklady Evropské unie jako sekretářku; podle interních údajů za zajímavých 8332 eur měsíčně. Coby tatínkův asistent nepřišel zkrátka ani syn sira Atkinse, příležitostně pobíral po 3180 eurech.
Když se poslancův potomek v listopadu 2006 ve Spojených státech ženil, pyšný otec se jeho svatby mohl zúčastnit, aniž by musel sáhnout hlouběji do vlastní kapsy. Svatbu spojil se stranickým termínem, a tak poslancův výlet letadlem za Atlantik zaplatil štrasburský parlament.
Atkins je jen jedním ze zřejmě dlouhé řady europoslanců, kteří se naučili využívat úhrady na asistenty a kancelář především ve vlastní prospěch.
140 milionů eur ročně jako pokušení
Každý poslanec má měsíčně nárok na 16,914 tisíce eur na platy svým zaměstnancům. Tento příspěvek byl v poslední parlamentní periodě (od 2004) čtyřikrát zvýšen, začínalo se na 12,576 eurech měsíčně.
Celkově dostává nyní 785 europoslanců na asistenty více než 140 milionů eur, což je celých 10 procent ročního rozpočtu Evropského parlamentu. Za tyto peníze si může každý europoslanec dovolit tři až čtyři asistenty.
I když bývá zaměstnávání rodinných příslušníků častým terčem kritiky, je v souladu s parlamentními pravidly.
Z českých europoslanců této možnosti využívají Petr Duchoň (ODS) a Jana Bobošíková (nezařazená). Oba zaměstnávají své partnery.
Jakými cestičkami při zneužívání veřejných peněz se evropští poslanci ubírají, vypočítává důvěrná parlamentní zpráva, k níž se ale ani více než měsíc po jejím interním zpřístupnění stále není možné (oficiálně) dostat.
Poslanci, kteří o ni měli zájem, si mohli dokument přečíst ve zvláštní místnosti, kde si nemohli dělat ani poznámky, ani fotokopie. Po jejím opuštění se museli písemně zavázat k mlčenlivosti.
Zatím žádná jména ani národnosti
Přestože zpráva neobsahuje žádná konkrétní jména ani národnosti, její závěry vyvolaly mezi členy EU parlamentu značný rozruch. A nejen u nich. O zprávu se nyní intenzívně zajímá OLAF, který má v popisu práce hlídat nakládání s penězi evropských institucí.
Detaily důvěrného auditu přesto postupně začaly prosakovat na veřejnost, mimo jiné za přičinění některých euroskeptických poslanců. K těm, kteří nedodrželi závazek mlčenlivosti, patří britský liberál Chris Davies či nizozemský poslanec Paul van Buitenen, který už veřejnosti odhalil skandály v unijní správě.
Roku 1998 kvůli tomu přišel van Buitenen o místo v Evropské komisi. Svým způsobem ale neztratil skvěle placený džob sám, protože jím zveřejněné finanční nesrovnalosti vedly k pádu komise Jacquese Santera.
Co je doma, to se počítá - též v EP
Kreativita poslanců při svádění toků veřejných peněz do vlastních korýtek nezná zjevně hranic. V jednom případě poslanec přijímal příspěvek v plné výši, aniž by zaměstnával jediného asistenta.
Jeho kolega zase vykazoval asistentů více, zatímco pro něj pracoval jen jeden. Ten měl tak vyšší příjem než sám poslanec. Jindy putovaly asistentské platy přímo na účet poslanců.
Auditoři přišli i na případy, kdy členové europarlamentu zřizovali fiktivní firmy, jejichž prostřednictvím měli platit za asistenční služby, jejich vlastníky však byli rodinní příslušníci poslanců. Další vypláceli většinu příspěvku svým manželkám. Jejich agendu ale vyřizovali další asistenti, které si najímali za velmi nízké částky.
Aby ani euro nepřišlo nazmar, vypláceli někteří poslanci svým oficiálním asistentům velmi štědré vánoční odměny. V jednom případě až téměř dvacetinásobek měsíčního platu.
Část náhrad za asistenty měli někteří poslanci přeposílat do pokladen svých stran. Ty by se tak s poslancem podvodníkem ocitly na jedné lodi.
Nesrovnalosti se neomezují jen na asistentské náhrady.
Dalším kamínkem do mozaiky lumpáren přispěl euroskeptický dánský poslanec Jens-Peter Bonde. Veřejně prohlásil, že členové EP jsou podezřelí z podvodů na daních, sociálním zabezpečení a DPH.
Je to lump, ale náš...
Pikantní se může zdát, že předseda Evropského parlamentu, Němec Hans-Gert Pöttering, v prosinci loňského roku zmírnil požadavky na vedení účtů za zaplacené služby. Namísto originálních dokladů stačí jejich soupis. Ještě loni v listopadu přitom podobnou praxi ostře káral Evropský účetní dvůr a požadoval za ni tvrdé postihy.
Pöttering nechtěl důvěrný audit komentovat a v tiskovém prohlášení pouze konstatoval, že usiluje o reformu komplikovaného systému poslaneckých náhrad.
Správa parlamentu se zatím brání zveřejnit jména „hříšníků". Interní audit pracoval s údaji za roky 2004 až 2006. Tlak na správu ale roste. Z řad poslanců žádá rychlé vyšetření celé záležitosti zelená frakce. „Ven se jmény," volá její člen Johannes Voggenhuber z Rakouska.
Podle něj není přijatelné, aby kvůli „kriminální energii jednotlivých poslanců" trpěla pověst celé instituce.
Foto: Profimedia a KRO
