Bulharsko ve varu
Prezident chlácholí důchodce-žebráky. Zvýšíme penze. Trochu

Bulharsko od dubna zvýší penze. V parlamentu to dnes při projevu k národu prohlásil prezident Rosen Plevneliev. Za současnou vlnou masových demonstrací stojí mimo jiné nízké platy a vysoké životní náklady. Prezident zároveň vyzval nespokojené Bulhary ke klidu a politiky k tomu, aby pochopili vzkaz veřejnosti.

"Bulharští občané, podejte nám ruku a dovolte nám ji přijmout," řekl prezident. Hlava státu ujistila, že zvýšení penzí rozpočet neovlivní. "Ten zůstane tak, jak je," řekl. Průměrný bulharský důchod činí v přepočtu 3500 korun a průměrný plat 10 700 korun.

"V naší práci se zaměříme na potřeby malých a středních podniků," řekl prezident o plánu, který má vyvést zemi z krize a rozproudit hospodářský růst. Součástí krizového řešení je i elektronizace země, která by mohla přispět k vykořenění všudypřítomné korupce.

Reforma země musí být podle Plevnelieva široká, musí zahrnovat řešení současné demografické krize, investice do škol a výchovných programů, podporu podnikatelů a tržního prostředí.

"Potřebujeme morální zásady. Potřebujeme elektronickou správu. Očekávám, že elektronická správa bude spuštěna a bude fungovat ještě za mého mandátu v úřadu prezidenta Bulharska," uvedl Plevneliev. Elektronizace podle něj umožní elektronické volby, což z hlasování vyřadí takzvané mrtvé duše. Na seznamech voličů jsou totiž často i lidé, kteří již zemřeli, což vyvolává pochybnosti o regulérnosti hlasování.

"Krize v naší historii není nic neznámého a neobvyklého. Bulharské problémy jsme způsobili my a my je také vyřešíme. Všichni jsme na jedné lodi - demonstranti, politici i stát," vzkázal občanům prezident. V projevu se zaměřil i na politiky.

"Naši spoluobčané po nás žádají jasné věci - vládu slušných a vážených lidí, nechtějí, aby se jim lhalo, aby byli okrádáni - chtějí slušný život. Je teď na vůdcích protestů a politicích, aby zabránili destabilizaci země," prohlásil Plevneliev. Dodal, že důležitou otázkou zůstává to, jak si politické vedení země vyloží požadavky veřejnosti.

"Koná se mnoho demonstrací, požadavků je mnoho a jsou různé, někteří žádají znárodňování energetických distribučních společností, zároveň ale státu nedůvěřují, jiní chtějí odvolat politiky, což se již stalo," řekl prezident. Znárodňování podle něj není řešením, neboť tento krok odradí investory. "Spoléhám na vaši moudrost a dobré úmysly k vyvedení země z krize," poznamenal.

Prezident vyzval politiky, aby v rámci volební kampaně činili jen reálné sliby, které pak dodrží. Zdůraznil, že noví poslanci budou ti, kteří budou rozhodovat o tom, zda se očekávání veřejnosti naplní. "Přijměme novou realitu, nový parlament by měl být veřejný a otevřený," vysvětlil Plevneliev.

Zároveň vyjádřil naději, že poslanci budou při schvalování zákonů diskutovat s veřejností a že budou svůj postup vysvětlovat.

Předčasné volby to (ne)vyřeší

Bulhaři půjdou k předčasným parlamentním volbám 12. května. Zda vyřeší hlubokou vnitropolitickou krizi, je ale otázka. Vláda pod tlakem opozice a veřejnosti před týdnem padla a dvě nejsilnější strany odmítají sestavit kabinet, který by zemi dovedl k volbám.

"Nemohu připustit, aby se volby konaly bez toho, aby se na ně centrální volební komise připravila. Také nechci, aby se hlasovalo na Květnou neděli nebo Velikonoce - to jsou radostné a uctívané křesťanské svátky, které by neměly znepříjemnit politické vášně," vysvětlil Plevneliev.

Původně média spekulovala, že by se volby mohly konat již v dubnu. Konání předčasných voleb může ještě teoreticky zvrátit Hnutí za práva a svobody (DPS), které sdružuje příslušníky turecké a muslimské menšiny. V pátek tuto třetí nejsilnější parlamentní stranu prezident požádá, aby se pokusila vytvořit přechodný kabinet, který by vládl do řádných červencových voleb. DPS již ale prohlásila, že prezidentův mandát odmítne.

Ve středu pověřil Plevneliev sestavením nové vlády šéfa socialistické opozice Sergeje Staniševa, jenž však mandát stejně jako v pondělí expremiér Bojko Borisov obratem vrátil. Obě nejsilnější parlamentní strany trvají na předčasných volbách.

Někteří politologové již dříve upozornili na riziko toho, že volby mohou skončit patem a zvolením parlamentu, který nebude schopen rozhodovat. Borisovova strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), která dosud byla favoritem červencového hlasování, ale o náskok před socialisty během demonstrací přišla.

Rostoucí preference navíc zaznamenávají radikální a populistické strany, takže žádný z obou nejsilnějších politických bloků nemusí mít dostatek poslaneckých křesel pro vytvoření stabilního kabinetu.

Aktivisty v demonstracích podporuje drtivá většina obyvatel, podle nedávného průzkumu Gallupova ústavu je to 92 procent Bulharů. Protesty nebyly namířeny jen proti Borisovově vládě, ale proti všem politickým stranám, které se v minulosti potýkaly se skandály. Kritizován byl i prezident.