Novým rakouským prezidentem bude nezávislý kandidát s podporou strany Zelených Alexander Van der Bellen. V opakovaném druhém kole prezidentských voleb porazil kandidáta Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norberta Hofera, který se mohl stát první krajně pravicovou hlavou státu v poválečných dějinách západní Evropy. Van der Bellen v první reakci na výsledek oznámil, že chce být prezidentem všech Rakušanů. Hofer, který svou porážku uznal, slíbil, že se o prezidentský úřad bude ucházet i za šest let.
Podle průběžných výsledků zveřejněných stanicí ORF vede Van der Bellen s 53,3 procenty nad Hoferem, který zatím získal 46,7 procenta. Hlasy jsou sečteny už v 94 procentech volebních místností. Zhruba 700 tisíc hlasů z korespondenčního hlasování se začne počítat až v pondělí, odhady je ale zohledňují. Podle televizní stanice ORF je už nyní jasné, že na náskoku Van der Bellena se nic nezmění.
Hoferova porážka je těžkou ránou pro krajně pravicová hnutí po celé Evropě, která doufala, že po výhře odpůrců Evropské unie v Británii a vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA bude výhra kandidáta FPÖ další v řadě vítězství skupin založených na kritice establishmentu. Hofera v kampani podpořila francouzská Národní fronta Marine Le Penové, nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse i Alternativa pro Německo. Francii, Nizozemsko i Německo příští rok čekají volby.
Poměrně velký rozdíl v počtu hlasů, který voliči nakonec dali jednotlivým prezidentským kandidátům, je překvapivý. Předvolební průzkumy do poslední chvíle předpovídaly velmi těsný souboj. V květnovém druhém kole prezidentských voleb, které následně zrušil ústavní soud, po uzavření volebních místností vedl Hofer, na stranu Van der Bellena se vítězství tehdy přiklonilo až po sečtení korespondenčních hlasů.
Velký rozdíl v počtu hlasů překvapil i Alexandera Van der Bellena. V prvním rozhovoru po oznámení předběžných výsledků řekl, že si přeje, aby o něm na konci jeho mandátu lidé nemluvili jen jako o prezidentovi, ale jako "o našem prezidentovi".
"Jsem nekonečně smutný, že to nevyšlo. Býval bych rád dával pozor na naše Rakousko," uvedl Hofer na Facebooku. Svému rivalovi Van der Bellenovi pogratuloval a Rakušany vyzval, aby drželi pospolu a spolupracovali. Slíbil rovněž, že se bude o prezidentský úřad ucházet i za šest let a už v příštích parlamentních volbách bude kandidovat znovu i do parlamentu.
Předseda krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache ve vysílání ORF vyloučil, že by se jeho strana znovu pokusila napadnout volby u ústavního soudu.
Van der Bellen v předvolební kampani zaujal vstřícný postoj k migraci a podpořil pokračování evropské integrace. Hofer naopak prosazoval omezení migrace i pravomocí Evropské unie. Právě strach z toho, že by mohl Hofer zpochybnit členství země v EU, podle mnohých analytiků přesvědčilo mnoho Rakušanů, aby dali svůj hlas Van der Bellenovi.
Pokud se na výsledku volby nic nezmění, ujme se Van der Bellen funkce 26. ledna. Rakušané se tak budou muset letos obejít bez tradičního novoročního projevu hlavy státu. Prezidenta nemá Rakousko od 8. července, kdy úřad opustil Heinz Fischer.
Poprvé v rakouských dějinách se s Alexanderem Van der Bellenem do čela státu dostane politik, který nebyl kandidátem ani jedné z velkých koaličních stran - sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). "Je to historický den, historický předěl," uvedla předsedkyně strany Zelených Eva Glawischnigová.
| "Zelený profesor" Van der Bellen |
|
Profesor ekonomie Alexander Van der Bellen (72) představuje na tamní politické scéně proimigrační a proevropský hlas. - Finanční expert a lídr Zelených v letech 1997-2008 Van der Bellen kandidoval letos na jaře v prezidentských volbách za tuto stranu, byť jako nezávislý. V prvním kole voleb 24. dubna získal 21,4 procenta hlasů. - Jeho skóre 50,3 procent ve druhém kole voleb 22. května znamenalo těsné vítězství nad Norbertem Hoferem, který získal 49,7 procent, kvůli chybám při sčítání korespondenčních hlasů však soud nařídil opakování druhého kola voleb. - Van der Bellen tedy nepřevzal prezidentský úřad a pravomoci prezidenta přešly 8. července na tříčlenné předsednictvo rakouské Národní rady (předsedkyní byla Doris Buresová a jedním z místopředsedů Norbert Hofer), a to až do opakování voleb. - Obhájce imigrace Van der Bellen z velké části podporuje migrační politiku německé kancléřky Angely Merkelové, hájí lidská práva, ochranu životního prostředí a evropskou integraci. Několikrát avizoval, že by jako prezident nedopustil jmenování zástupce Svobodných do čela vlády. Zachoval by se tak i v případě, že by FPÖ vyhrála příští parlamentní volby. - Stávající vládu Van der Bellen kritizuje za tvrdý postup vůči uprchlíkům a v otázkách imigrace (stanovila horní hranici počtu přicházejících běženců za rok a plánuje výhledově zavést kontroly na hranicích s Itálií). Také mimo jiné podporuje sňatky homosexuálů. - Od roku 2012 Van der Bellen zasedá ve vídeňské obecní radě. V letech 1994-2012 byl poslancem Národní rady za Zelené, se kterými již dříve spolupracoval jako nezávislý odborník. Vedení strany převzal v roce 1997 a o dva roky později se stal i vedoucím jejich poslaneckého klubu v Národní radě. - Má rodinné kořeny v Nizozemsku, jeho předci se ale v 18. století přestěhovali do ruského Pskova a dosáhli tam významného postavení. Po bolševické revoluci však musel dědeček Van der Bellena v roce 1919 uprchnout i s dětmi do sousedního Estonska. Když v roce 1940 SSSR zemi anektoval, rodina se ocitla znovu na útěku. Nejprve odjela vlakem do východního Pruska, odkud po strastiplné anabázi v uprchlickém táboře přesídlila do Vídně. Tam se 18. ledna 1944 narodil Alexander Van der Bellen. - Mládí strávil v Tyrolsku, vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku a prakticky celý život působil jako vysokoškolský pedagog. V roce 1980 byl jmenován profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě. - Jeho politická kariéra začala v sociální demokracii, poté ho kolega v roce 1992 přesvědčil, aby vstoupil k Zeleným. Když tato strana v roce 1995 propadla ve volbách, Van der Bellen se ujal stranického předsednictví. Ve funkci vydržel takřka dvanáct let. - V Rakousku ho obvykle titulují jako "zeleného profesora," říká se mu také neformálně Saša. - V kampani před opakovanými volbami mu na sociálních sítích pravicoví extremisté vyhrožovali smrtí, proto jej na předvolebních akcích doprovázeli členové speciálního komanda Cobra. - Van den Bellen je ženatý, vloni v prosinci si vzal dlouholetou přítelkyni Doris Schmidauerovou. S bývalou manželkou Brigitte má dva syny. |
