Profesor <span>versus arcimatka</span>. Rakušané volí prezidenta

Zahraničí
25. 4. 2010 08:00
Fischer mezi svými příznivci.
Fischer mezi svými příznivci.

Dortík k vítězství. Prezident Fiascher a dárek od voliček.Rakušané dnes dělají křížky na hlasovacích lístcích v prezidentských volbách, jejichž výsledek je předem znám. Dva kandidáti, kteří nastoupili do ringu proti stávající hlavě státu Heinzi Fischerovi, jsou totiž prakticky bez šancí. Voleb se mohou účastnit občané od šestnácti let věku.

V alpské zemi skončila v sobotu nenápadná předvolební kampaň, které, nebýt sporné uchazečky o prezidentské křeslo Barbary Rosenkranzové (FPÖ), by si většina Rakušanů snad ani nevšimla. V uplynulých dnech a týdnech plnila přední stránky novin jiná témata, například sopečný prach z Islandu a zákazy letů nad Evropou.

Podle čerstvých průzkumů nepřikládají hlasování nijaký význam dvě třetiny dotázaných. O jeho důležitosti je přesvědčena jen třetina respondentů.

ČTĚTE TAKÉ: Havel podpořil v Rakousku Fischera, Svobodní protestují

Dvaapadesátiletá Rosenkranzová během kampaně dosáhla podle domácích komentářů pozoruhodný rakouský rekord, když se jejích mítinků účastnilo více protidemonstrantů než jejích fanoušků.

Motto té poslední, pořádané ve Vídni hlavně Mladými socialisty (JS), znělo "Proti rasismu a sociálním škrtům".

Rosenkranzová a Gegring v televizní debatě.Rosenkranzová (její jméno znamená v překladu "růženec") je místopředsedkyní Svobodné strany Rakouska (FPÖ), označované za populistickou, a matkou deseti dětí se zajímavými jmény jako Arne, Mechthild, Hildrun nebo Sonnhild. Všechny má s jedním mužem.

Řada  obyvatel Rakouska považuje Rosenkranzovou za tzv. Kellernazi (doslova "sklepního nácka"), tedy skrytého stoupence nacistické ideologie

Vedle Rosenkranzové vyzval Fischera (71) na souboj ještě šéf malé Křesťanské strany Rakouska (CPÖ) Rudolf Gehring (61). Bigotní Gehring, který se staví proti potratům, eutanazii či svazkům homosexuálů a jenž svou kampaň zahájil mší a modlitbou v jednom z vídeňských kostelů, a extrémní pravičačka proti široce oblíbené stávající hlavě státu?

Takoví soupeři jsou Heinze Fischera nehodní, nechali se slyšet někteří rakouští komentátoři.

Volební klání začalo pro Rosenkranzovou skandálem, o němž diskutovala celá země. Prohlásila totiž, že by se v Rakousku měl zrušit poválečný zákon o zákazu nacismu a trestání osvětimské lži, protože to odporuje svobodě slova a shromažďování.

Na nátlak mediálního magnáta Hanse Dichanda (mj. spolumajitel Kronen-Zeitung) se pak politička před notářem místopřísežně  distancovala od nacionálního socialismu. Média prý překroutila její slova.

Odpůrci Rosenkranzové.Fakt, že 65 let po válce potřebuje kandidátka na úřad rakouského prezidenta notáře, aby se "důvěryhodně" distancovala od nacismu, považovali mnozí za neuvěřitelné a frašku. Když šéfovi FPÖ Heinz-Christianovi Strachemu nevyšel plán prezentovat svou kandidátku jako občanskou političku proti "rudému Heinzimu" (prezident je sociální demokrat), vyzval alespoň voliče své strany, aby zůstali v neděli doma.  

Podle průzkumu, který provedla agentura Gallup deset dní před volbami, by výsledek voleb měl být jasný a v Hofburgu by měl zůstat Fischer. Podpořilo ho 80 procent těch, kteří se chystají hlasovat pro některého kandidáta. Rosenkranzové by dalo hlas 16 procent lidí a Gehringovi čtyři procenta.

Výsledek bude nakonec záviset i na účasti a také na takzvaných "bílých voličích". Poměrně vysoký počet Rakušanů chce totiž podle zjištění vhodit do urny neplatný, tedy "bílý" lístek. K volbám se prý chystají asi dvě třetiny lidí.

Rozhodnou nerozhodnutí

Jestli nerozhodnuté přesvědčí předvolební kampaň, není jisté. Snad nejčastěji skloňovaným výrazem v ní je slovo "hodnoty". Objevuje se téměř na všech předvolebních plakátech, kterými je polepená celá Vídeň. Rosenkranzová na nich voličům sděluje, že "bez odvahy nejsou hodnoty". Fischer zas Rakušanům připomíná, že "naše konání potřebuje hodnoty". Vyzývá je, aby určitě přišli volit. Podle něj není jedno, kdo v těžké době stojí v čele alpské republiky a zastupuje ji v cizině.

Prezident s mládeží. Rozhovor s bloggery.Třetí kandidát Gehring se pak odvolává na hodnoty křesťanské. Podle svých slov je jejich jediným skutečným zastáncem.

Protože se v Rakousku volí od 16 let věku,  Fischer se zaměřil i na velmi mladé voliče, s nimiž se často setkával. Spíše starší lidi se dařilo oslovovat Gehringovi, který se obešel bez plakátů. Svou skromnou kampaň platil podle svých slov z drobných darů. V ulicích se dával do řeči s kolemjdoucími, s nimiž debatoval o zdraví či nezvedených příbuzných.

FPÖ se snažila v kampani Rosenkranzovou představit jako "silnou ženu pro Rakousko" a hraje tradičně na "vlasteneckou" strunu. Volá například po stopnutí přistěhovalectví či po opětovném zavedení kontrol na hranicích.

Vyloučení z voleb jsou "členové vládnoucích domů nebo rodiny, které kdysi vládly". Tím jsou ze soutěže o prezidentství vyjmuti Habsburkové. Poprvé bude prezidentské volby přímo na místě sledovat delegace Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

 Stručné vizitky kandidátů na funkci rakouského prezidenta

Heinz FISCHER (71)


     Vysokoškolský profesor a bývalý dlouholetý předseda Národní rady (dolní komory rakouského parlamentu) je rakouským prezidentem od července 2004. U veřejnosti se těší značné popularitě a do boje o své znovuzvolení tak vstupuje jako jednoznačný favorit.
     Fischer vždy vystupoval proti snahám některých rakouských politikůHeinz Fischer. zablokovat vstup Česka do Evropské unie kvůli sporům o jadernou elektrárnu Temelín či Benešovým dekretům. Počátkem letošního března nicméně na téma poválečných událostí znovu upozornil svým výrokem, že Benešovy dekrety představovaly "těžké bezpráví". Rovněž zdůraznil, že dekrety "nelegalizovala" ani výjimka z Listiny základních práv EU, kterou si vynutil český prezident Václav Klaus.
      Do politiky vstoupil Heinz Fischer v roce 1962, kdy si jej coby čerstvě dostudovaného právníka a politologa do svého týmu vybral místopředseda parlamentu. O rok později přešel do služeb Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) jako tajemník jejího poslaneckého klubu. V barvách sociálních demokratů byl Fischer v roce 1971 zvolen členem Národní rady, v níž zasedal až do zvolení prezidentem. Poslancem nebyl pouze v letech 1983 až 1987, kdy stál v čele ministerstva pro vědu a výzkum. V letech 1990 až 2002 byl Fischer předsedou a následně necelé dva roky místopředsedou dolní parlamentní komory.
      V souvislosti se zvolením prezidentem Fischer pozastavil své dlouholeté členství v Sociálnědemokratické straně Rakouska, v níž od konce sedmdesátých let zastával funkci místopředsedy. V letech 1992 až 2004 vykonával stejnou funkci i ve Straně evropských socialistů (PES).
Fischer se narodil 9. října 1938 ve Štýrském Hradci. S manželkou Margit má syna Philipa a dceru Lisu.

Rudolf GEHRING (61)

Rudolf Gehring.
      Předseda Křesťanské strany Rakouska (CPÖ) a podnikatel v oblasti nemovitostí se v kampani prezentuje jako jediný ochránce křesťanských hodnot mezi třemi zájemci o prezidentský úřad.

     Bojuje proti potratům, za kříže ve školních třídách či proti registrovanému partnerství homosexuálů. Stavěl se také proti výstavbě islámského centra ve Vídni.
     Gehring se narodil 17. srpna 1948 v dolnorakouském Hollabrunnu. Vystudoval práva na univerzitě ve Vídni. Šéfem CPÖ je od listopadu 2008.

 

Barbara ROSENKRANZOVÁ (51)


     Místopředsedkyně populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) představuje pro řadu obyvatel Rakouska takzvaného Kellernazi (doslova "sklepního nácka"), tedy skrytého stoupence nacistické ideologie. Vlnu nevole Rosenkranzová vyvolala počátkem března svou kritikou poválečného zákona o denacifikaci Rakouska a o zákazu nacistické strany. Barbara Rosenkranzová.Posléze se od svých výroků distancovala s tím, že média její slova překroutila.
     Barbara Rosenkranzová se narodila 20. června 1958 v Salcburku. Po maturitě začala studovat historii a filozofii na univerzitě ve Vídni.
      V roce 1993 byla zvolena poslankyní dolnorakouského parlamentu. V něm zasedala až do roku 2002, kdy byla na následujících šest let zvolena členkou federálního parlamentu.
     Od roku 2003 stojí Rosenkranzová v čele dolnorakouské FPÖ a před pěti lety se stala i místopředsedkyní strany na celorakouské úrovni. Od dubna 2008 zasedá v dolnorakouské zemské vládě. Je matkou deseti dětí.


Foto:
barbara-rosenkranz.at, ATV, rudolf-gehring.at, heinz-fischer.at (Ingo Pertramer a Andy Wenzel, Profimedia

Autor: - pp -, ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ