V Rakousku loni požádalo o azyl zhruba o polovinu méně osob než v roce 2015. Zatímco předloni požádalo Vídeň o právní ochranu kolem 90 tisíc lidí, což odpovídá asi procentu rakouské populace, loni jich podalo žádost 42 073, informoval list Die Presse. Limit počtu přijatých žádostí, který si stanovila před rokem rakouská vláda, se těsně nenaplnil.
I když se počet žádostí o azyl o polovinu snížil, není podle ministra vnitra Wolfganga Sobotky důvod k přehnanému optimismu. Ve srovnání s rokem 2014 byl totiž počet žádostí o polovinu a ve srovnání s rokem 2013 dokonce o 140 procent vyšší.
Horní hranice počtu zpracovaných žádostí o azyl, kterou stanovila před rokem vláda bývalého kancléře Wernera Faymanna, nebyla překonána jen těsně. Maximální počet osob, s nimiž mohlo Rakousko podle vládního limitu zahájit azylové řízení, byl 37 500. Úřady však za uplynulý rok zpracovaly jen 36 030 žádostí.
Zbylých několik tisíc žádostí migrantů, kteří do Rakouska loni přišli, se bude započítávat až po zpracování do bilance letošního roku. Podle listu Die Presse je tak pravděpodobné, že bude horní hranice - letos stanovená jen na 35 tisíc žádostí - do konce roku překročena. V takovém případě by rakouské úřady zastavovaly migranty hned na hranici a jejich případné žádosti o azyl by nepřijímaly. Jak by to v praxi vypadalo, aby nebyl porušován zákon, stále není zcela jasné.
Nejčastěji loni žádali v Rakousku o azyl lidé z Afghánistánu, Sýrie, Iráku, Pákistánu a Íránu.
Více než 10 600 lidí, kteří v Rakousku v uplynulých letech podali žádost o azyl, loni zemi opustilo, z toho zhruba 5800 dobrovolně a více než 4800 jich musely úřady deportovat. Zhruba v polovině případů se odmítnutí žadatelé o azyl dostali po vyhoštění do jiné členské země Evropské unie na základě takzvaných dublinských pravidel, podle kterých musí uprchlík žádost o azyl podat v první členské zemi, do které dorazí.
Minulý týden rakouský vicekancléř a předseda Rakouské lidové strany (ÖVP) Reinhold Mitterlehner oznámil, že bude usilovat o snížení letošního limitu počtu žádostí o azyl na polovinu, ale Sociálnědemokratický kancléř Christian Kern jeho požadavek odmítl. Potřeba jsou podle něj skutečná řešení migrační otázky, nikoli symbolické snižování limitu.
