V Rakousku opět vře letitý spor o dvoujazyčné tabule s místními názvy v Korutanech, kde žije početná slovinská menšina. Tentokrát ho rozdmýchal rakouský prezident Heinz Fischer. Žádá, aby se problém s tabulemi s místními jmény v němčině a slovinštině vyřešil co nejdříve.
"Je málo problémů, kde čas tak nazrál," uvedl v hodinovém rozhovoru pro rakouskou veřejnoprávní televizi ORF Fischer. O nutnosti ukončit spor kolem dvoujazyčných cedulí mluvil už minulý týden v nástupním projevu, když zahajoval druhé funkční období v prezidentském úřadě.
Dvoujazyčné nápisy v Korutanech zakotvuje smlouva z roku 1955, kterou Vídeň uzavřela s někdejší Jugoslávií. Tabule s názvy ve dvou řečech by měly stát u míst, v nichž slovinská menšina tvoří nejméně desetinu obyvatel. Dosud ale všude nejsou. Vystupují proti nim hlavně populističtí korutanští politici.
Mezi nejhlasitější odpůrce patřil bývalý hejtman Jörg Haider, který v říjnu 2008 zahynul při autonehodě.
Příklady rakouských a slovinských názvů |
Feldkirchen - Trg Bleiburg - Pliberk Eich - Dob Ferlach -Borovlje Friesach - Breže Villach - Beljak Globasnitz - Globasnica Ebersdorf - Drbeša ves Windisch Bleiberg - Slovenji Plajberg |
Spor se dostal několikrát k rakouskému ústavnímu soudu. Ten nárok na umístění dvoujazyčných cedulí potvrdil. Naposledy rozhodl o tom, že slovinské nápisy musí být stejné jako německé.
Jihokorutanský Bleiburg totiž na oficiální tabuli přimontoval jen malinkou slovinskou cedulku.
Jindy mírný a zdrženlivý rakouský prezident se nyní do sporu vložil poměrně důrazně. "Říct, že když jste menšina, dostanete jen malou tabulku na tabuli s místním názvem - opravdu, to jsem jen polknul," řekl Fischer a svá slova doplnil gesty naznačujícími velikosti tabulí.
Podle Haiderova nástupce v hejtmanské funkci Gerharda Dörflera z populistické Svobodné strany Korutan by se spor měl vyřešit do roku 2012. Hejtman míní, že by obyvatelé obcí měli o dvoujazyčných cedulích hlasovat.
S tím nesouhlasí nový šéf rady korutanských Slovinců Valentin Inzko. "Pro mě je základem vyjednávání mezistátní dohoda a rozhodnutí ústavního soudu," řekl Inzko deníku Kurier.
Také podle lidoveckého ministra zemědělství Nikolause Berlakoviche, který je burgenlandský Chorvat, nemůže většina obyvatel hlasovat o menšině. Navrhl proto jednání zúčastněných stran u kulatého stolu, aby se "směšnosti" kolem cedulí odstranily do roka. Podle hejtmana Dörflera jsou ministrova vyjádření "zbytečná" a není potřeba kolem tabulí dělat takové divadlo.
Slovinci jsou původní obyvatelé jihu Rakouska. Německy mluvící se tu usazovali až od středověku. Poněmčení regionu napomohly za císařství i školy, kde se vyučovalo v němčině. Rakousko pak letos čeká 90. výročí korutanského referenda.
V něm se v roce 1920 po rozpadu monarchie rozhodovalo o tom, zda jih Korutan s početnou slovinskou menšinou bude patřit k Rakousku či k někdejšímu státu Srbů, Chorvatů a Slovinců. Nejen Rakušané, ale i mnozí Slovinci hlasovali tehdy pro Rakousko.
Podle Fischera se slovinská menšina zachovala k Rakousku "velmi loajálně". Hlava státu dodala, že část příslibů, které korutanští Slovinci dostali, se nesplnila a neplní se ani smlouva z roku 1955 a nálezy ústavního soudu. "To hejtman pochopí, že jsem trochu emocionální. Pokud není přípustné říct, že čas nazrál, tak už nevím," řekl rakouský prezident.
Podle něj verdikty ústavního soudu nemají lhůtu do roku 2012, takže by měly příslušné korutanské úřady začít jednat neprodleně. I když do výročí referenda problém urovnat nestihnou, měly by prý říct, že mají vůli ho řešit a vědí, že se Rakousko nemá od slovinské menšiny čeho obávat, když ta slíbené cedule dostane.
Dvoujazyčné nápisy na místních tabulích či cedulích na úřadech jsou i v Česku, a to u hranic s Polskem. Mají je mít obce, kde polská menšina tvoří minimálně desetinu obyvatel. Umístění tabulí brzdil jen nedostatek financí. Výhody v ČR mají i Slováci. Na celém území státu mohou mimo jiné s úřady komunikovat ve své mateřštině.
Slovinská menšina v Korutanech disponuje mnoha hlasy: Rada korutanských Slovinců (Rat der Kärntner Slowenen, NSKS), Ústřední svaz slovinských organizací Korutan (Zentralverband slowenischer Organisationen Kärntens, ZSO) a nejmenší, teprve od roku 20023 existující Společenství korutanských Slovinek a Slovinců (Gemeinschaft der Kärntner Slowenen und Sloweninnen, SKS).
K tomu je ještě nutné připočítat "souhrnnou stranu" slovinské menšiny s názvem Jednotná listina (Einheitsliste, EL), která vznikla z klubu radních slovinských obcí.
Foto: SJK, webové stránky rakouského prezidenta a ORF
