Rakouský parlament po 64 letech rehabilitoval dezertéry z nacistického wehrmachtu. Hlasy většiny poslanců vládní koalice a přes nesouhlas obou pravicových stran přijal ve středu večer zákon rušící rozsudky nacistických soudů nad vojáky, kteří zběhli a odmítli bojovat za vůdce a velkoněmeckou říši, k níž tehdy Rakousko patřilo.
Zákon ukončuje šest desítek let debat, odkladů a vytáček, které obdobné snahy dosud brzdily. "Vzhledem k tomu, že od konce války uběhlo již 64 let, jde o rozhodnutí ryze symbolické," prohlásila ministryně spravedlnosti Claudia Bandionová-Ortneová.
Vítězné završení boje, který po desetiletí vedl za očištění obrazu zběhů z Hitlerovy armády, ale představuje zákon pro mluvčího jejich výboru Richarda Wadaniho. "Po 60 letech diskriminace se konečně prosadila spravedlnost," řekl agentuře DPA sedmaosmdesátiletý Wadani. Odpor obou pravicových populistických stran ho nepřekvapil.
ČTĚTE TAKÉ: Sloužil Rothschildům, s wehrmachtem došel až k Moskvě
"K nám v Rakousku přistupovali jako ke svinským panchartům - ti druzí byli čestní a věrní lidé, vědomí povinností," shrnul obraz poválečných desetiletí. Ještě dnes je prý pro některé lidi slovo dezertér synonymem pro vlastizrádce a vraha kamarádů.
Wadani se narodil v roce 1922 v Praze, po rodičích měl ale občanství Rakouska. Po obsazení obou zemí nacisty musel proto narukovat, za Německo ale bojovat nechtěl. V roce 1944 dezertoval z fronty a přeběhl k Britům. Konec války pak prožil jako voják československých jednotek v Anglii.
"Rakušané bojující proti Německu tam nebyli, ale byli tam Poláci a Češi. Řekl jsem si, že jsem rozený Pražák, tak se tam přihlásím," vylíčil svůj osud Wadani na webu čt24.
Po válce odešel za matkou do Vídně. A čekal ho šok: "Byli jsme ti nejhorší." Jako "zbabělí zběhové" to prý pociťovali všude, na úřadech, při hledání práce. V každém novém zaměstnání čekala na člověka v 60. nebo 70. letech jako první otázka: "Kde jsi sloužil?" "Jako dezertér byl každý hned odepsaný," potvrzuje historik Stephan Roth z vídeňského dokumentačního archivu rakouského odporu.
Dnes už podle Wadaniho není nálada ve společnosti vůči někdejším dezertérům tak úplně nepřátelská. Mnozí z nich nicméně ze strachu nadále zamlčují svou minulost, proto také není přesně znám jejich počet. Přijatý zákon anuluje veškerá usnesení soudů SS, vojenských soudů a zvláštních soudů z doby války, která se týkala vojenských dezertérů, odbojářů, odmítačů služby z důvodu svědomí a dalších údajných zrádců.
Dále ruší rozsudky těchto tribunálů, které odsuzovaly osoby s dědičným handicapem ke sterilizaci nebo k potratům na základě zákonů o čistotě rasy. Rehabilitace se týká jak Rakušanů, tak cizinců, pokud byli odsouzeni na nynějším rakouském území. Pouze rozsudky týkající se homosexuality nebyly rehabilitovány plošně, ale budou posuzovány případ od případu. Stalo se tak s cílem nezprostit viny za případy zneužívání nezletilých, které jsou trestné i v současnosti.
Rakousko středečním usnesením následovalo Německo, které nacistické verdikty nad válečnými dezertéry zrušilo v roce 2002. Počátkem září pak německý Spolkový sněm rehabilitoval také takzvané válečné zrádce z té doby. Byli to lidé obvinění z obchodování na černém trhu, jiného politického smýšlení či podpory válečných zajatců a Židů; i na ně byly uplatňovány vojenské zákony.
Foto: wikipedia.com
