Předčasné parlamentní volby v neděli 16. září jsou silně ovlivněny nezvykle rozsáhlými letními požáry. Pokud strana premiéra Kostase Karamanlise (51) padne, bude to i konec liberálním ekonomickým reformám.
Ještě v polovině srpna se zdálo, že Karamanlisova Nová demokracie (ND) ve volbách, které se původně měly konat příští rok v březnu, celkem jasně zvítězí. Pak ovšem přišly dramatické letní požáry, které si vyžádaly přes šest desítek obětí.
Ve zjitřené atmosféře vláda čelí masovým protestům i výtkám, že si s přírodní katastrofou nedokázala poradit. Z nespokojenosti s konzervativní vládou těží vůdčí opoziční síla, Panhelénské socialistické hnutí (Pasok). V ještě větší míře se však voliči přiklánějí k menším, extremistickým politickým stranám.
Podle předvolebních průzkumů Pasok s preferencemi kolem 30 až 35 procent stále za Novou demokracií (s 31 až 36 procenty) těsně zaostává. Třetí by podle odhadů měla skončit Komunistická strana Řecka (KKE), která může doufat v zisk asi sedmi procent hlasů.
Do parlamentu by mohla proniknout i koalice radikální levice, těšící se podpoře asi čtyř procent voličů, a pravděpodobně i xenofobní Lidová ortodoxní výzva (LAOS), vedená populistou Jorgosem Karadzaferisem.
Do konečného výsledku však mohou ještě výrazně promluvit zatím nerozhodnutí voliči, kterých je letos podle analytiků nezvykle velké množství. Výraznou roli může sehrát i fakt, že Karamanlis před volbami odmítl možnost koaliční vlády s některou z menších stran.
Když Karamanlisův kabinet v březnu 2004 převzal moc, sliboval vnést nový vítr do řecké politiky, zakonzervované bezmála dvěma desetiletími vlády socialistů z Pasoku. Za tři a půl roku se mu podařilo snížit schodek veřejných rozpočtů ze 7,9 procenta HDP (2004) na loňských 2,6 a udržet čtyřprocentní hospodářský růst, jeden z nejvyšších v eurozóně.
Za úspěch se považuje i více než dvouprocentní pokles nezaměstnanosti na loňských 8,9 procenta (všechny statistické údaje jsou z řeckých zdrojů). Mnoho úkolů má však vláda ještě před sebou. Nejtvrdším oříškem bude zřejmě nepopulární, leč nezbytná reforma přetíženého penzijního systému.
Změny by se podle mnohých neměly vyhnout ani školství. Nová demokracie slibuje v případě svého setrvání ve vládě i pokles daní.
Největším soupeřem současného předsedy kabinetu, který je synovcem expremiéra Konstantinose Karamanlise, bude lídr opozice a příslušník neméně slavné řecké politické dynastie Jorgos Papandreu (55), nejstarší syn zakladatele Pasoku Andrease Papandrea.
Někdejší úspěšný ministr zahraničí (v letech 1999 až 2004) vytýká konzervativní vládě především nekompetenci a organizační neschopnost, tvrdí také, že její reformy zvýhodnily bohaté a chudým nic nepřinesly.
Řecký jednokomorový parlament má tři sta poslanců ("vuli ton Ellinon", staré: búlé tón Hellénón). Vítěz získává bonus v podobě čtyřiceti křesel, zbývajících 260 se rozděluje podle poměrného systému.
Vstup do sněmu má zajištěna každá strana, která obdrží více než tři procenta hlasů. Aktivní volební právo mají všichni občané starší osmnácti let, za zákonodárce mohou být zvoleni ti, kteří dovršili věk 25 let.
Na snímcích: (1) premiér Kostas Karamanlis při projevu v Soluni; (2) vůdce Pasoku Jorgos Papandreu v Athénách; (3) předvolební shromáždění Pasoku v Athénách. Všechny snímky 13. září 2007.
Foto: (1, 3) Reuters, (2) AP
