Řecká vláda odeslala eurozóně seznam konkrétních reforem, jež je ochotná uskutečnit výměnou za další mezinárodní finanční pomoc. Atény připravují balík opatření, který by měl v příštích dvou letech přinést úsporu ve výši až 12 miliard eur (až 326 miliard korun). Spekuluje se, že Řecko ustoupilo nejdál za celou dobu dosavadního vyjednávání s věřiteli. Výměnou očekávají Atény nové půjčky ve výši 51 miliard eur (1,4 bilionu Kč).
Anketa:
Komu držíte palce ve sporu o úhradu dluhů?
Zadlužená země slibuje prudký nárůst daní, zásah do penzijního systému a rozpočtové škrty například ve výdajích na obranu.
Německá kancléřka Angela Merkelová ještě před tím zdůraznila, že takzvané "ostříhání" řeckých závazků je vyloučeno. Řekové požadují restrukturalizaci svého ohromného dluhu a za potřebnou ji považuje i Mezinárodní měnový fond. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble upozornil, že snížení dluhu by bylo v rozporu se systémovými pravidly Evropské unie.
Podle řeckých televizních stanic vláda dokument s návrhem odeslala e-mailem šéfovi euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, Nizozemci Jeroenu Dijsselbloemovi. Jeho mluvčí Michel Reijns přijetí dokumentu potvrdil a řekl, že je důležité, aby věřitelské instituce vzaly návrh v potaz při vyhodnocení řecké situace. V sobotu má být jejich názor předán ministrům financí eurozóny, kteří se ten den opět sejdou.
Balík reforem podrobí analýze pracovní skupina na úrovni náměstků ministrů financí, jejich spolupracovníků a také činitelů Evropské komise a Evropské centrální banky.
Řecký parlament bude vyzván k tomu, aby zmocnil vyjednávací skupinu v čele s premiérem Alexisem Tsiprasem a ministrem financí Euklidisem Tsakalotosem rokovat s eurozónou o detailech navrhovaného dokumentu. Po poslancích je dokonce požadován bianko šek, aby souhlasili i s případnými změnami, což je považováno za signál, že Atény jsou ochotné vyjít vstříc případným námitkám evropských partnerů.
Od tohoto programu se budou odvíjet také všechna zákonná opatření, jež bude muset řecký parlament přijmout zřejmě už v sobotu nebo nejpozději v neděli, kdy už se má konat summit zemí eurozóny a poté i celé Evropské unie.
V parlamentu se očekávají prudké debaty, které se mohou projevit na rozkolu vládní levicové formace SYRIZA, jejíž poslanecký klub má zasednout hned v pátek dopoledne. Krajně levicové křídlo strany pod velením řeckého ministra pro energetiku Panajotise Lafazanisa může projektu dohody s eurozónou odmítnout. Odhaduje se, že v tomto uskupení bude kolem 50 až 70 poslanců strany SYRIZA, která jich má v parlamentu celkem 149.
Tuto ztrátu by ale mohly kompenzovat desítky poslanců proevropské opozice, tedy z řad konzervativců z Nové demokracie, liberálů ze strany To Potami a socialistů z Pasok. Političtí předáci těchto stran při setkání s Tsiprasem plán dohody podpořili.
Podle mediálních spekulací se tak Tsipras po měsících lavírování, kdy si nechtěl znepřátelit krajně levé křídlo SYRIZY, nakonec rozhodl pro záchranu Řecka v eurozóně a je ochoten riskovat rozpad své vlastní strany.
Náznaky toho, že Řecko čekají další roky nepříjemných ekonomických úsporných opatření, se začaly probírat na internetových sociálních sítích, kde účastníci diskuzí často netají rozčarování nad nečekaným rozuzlením situace.
Informace o řeckých ústupcích se začaly objevovat už dříve během dne. Podle různých médií jde o opatření v hodnotě deset miliard až 13 miliard eur, za které chce Řecko nové půjčky ve výši přes 50 miliard eur (1,35 bilionu Kč). Řecko chce zachovat tři sazby daně z přidané hodnoty, ale na drtivou většinu služeb se bude vztahovat ta nejvyšší, tedy 23 procent.
V penzijním systému se mají prakticky okamžitě zrušit předčasné odchody do důchodu, případně se mají tvrdě penalizovat. Věk pro odchod do důchodu se posouvá na 67 let, při splnění minima 40 odpracovaných let se stanovuje už od 62 let.
Od příštího roku se mají snižovat výdaje na obranu - v roce 2016 o 200 milionů eur, v roce 2017 dokonce o dvojnásobek.
