Do Berlína ne na kolenou
Řecko už má levopravou vládu. Mezi nadějí a propastí

Vítěz nedělních řeckých voleb, levicová strana Syriza, která v EU vyvolává strach i naděje, se dnes domluvila na vzniku vládní koalice s menší pravicovou stranou Nezávislí Řekové (ANEL). Oznámili to předsedové stran Alexis Tsipras a Panos Kammenos po společném jednání. Ve 300členném parlamentu budou mít obě formace dohromady pohodlnou většinu 162 poslanců.

"Chci oznámit, že od této chvíle má země vládu. Nezávislí Řekové vložili svou důvěru do premiéra Alexise Tsiprase. Máme tu rámcovou dohodu," řekl Kammenos po setkání s vedením Syrizy v Aténách.

O potenciálním spojení levicové Syrizy a pravicových Nezávislých Řeků se spekulovalo už před volbami, ačkoli jde o poměrně nesourodé formace z opačných stran politického spektra.

Obě strany ale mají stejný názor na nejdůležitější téma: odmítají přísná úsporná opatření, která Aténám nařídili mezinárodní věřitelé výměnou za rozsáhlé půjčky, a hodlají vyjednávat o zmírnění podmínek zahraniční finanční pomoci.

K německé kancléřce Angele Merkelové půjdeme po našich vlastních nohou, nebudeme se plazit po kolenou, prohlásil Kammenos. 

Řecké akcie v reakci na tento vývoj prudce klesly stejně jako kurz eura a britský premiér David Cameron se obává zvýšení ekonomické nejistoty v celé Evropě.

Syriza, favorit voleb, vyhrála mnohem přesvědčivěji, než se očekávalo. Po sečtení téměř všech hlasovacích lístků získala 36,3 procenta hlasů; i s bonusem 50 křesel pro vítěze tedy ve 300členném parlamentu disponuje 149 poslanci. Protože k dosažení většiny straně scházely dva mandáty, uzavřela dohodu se stranou Nezávislí Řekové, která získala 4,8 procenta hlasů a 13 poslanců.

Dosavadní vládní strany - Nová demokracie (ND) dosluhujícího premiéra Antonise Samarase se ziskem 27,8 procenta hlasů a socialisté (PASOK) se 4,7 procenta hlasů - nebudou poprvé po čtyřiceti letech u moci.

Evropští lídři dnes vítězi voleb blahopřáli. Ti levicoví zdůrazňovali, že rozhodnutí Řeků by mělo znamenat nový začátek a znovuzvážení přínosu úsporných opatření, která podle nich nedokázala oživit ekonomiku ani ozdravit veřejné finance.

Ti pravicoví varovali před možnými nebezpečími, například britský ministerský předseda na Twitteru napsal, že se nyní zvýší ekonomická nejistota.

Syriza usiluje o změnu smluv s mezinárodními věřiteli: chce vyjednat řadu úlev pro Řecko, které se před pěti lety ocitlo na pokraji státního bankrotu. Nad vodou jej od té doby drží trojice mezinárodních věřitelů, tedy ECB, Mezinárodní měnový fond a Evropská komise, která zemi poskytla půjčky v celkové hodnotě v celkové výši 240 miliard eur.

Evropská centrální banka ale dnes ústy svého vysokého činitele Benoîta Coeurého oznámila, že se nezapojí do žádného případného snížení řeckého dluhu.

Tsiprase podle všeho čekají tvrdá vyjednávání s věřiteli, což podle evropského tisku bude znamenat pro Evropu obrovské dilema, zda dál trvat na přísném úsporném kurzu, nebo se pokusit o kompromis.

Mimo jiné i o tom budou dnes jednat ministři financí eurozóny v Bruselu. Belgický ministr financí Johan Van Overtveldt ovšem předem varoval, že i kdyby se v něčem vyšlo straně Syriza vstříc, "podstatné věci není možné změnit".

V reakci na řecké volby se dnes euro vůči americkému dolaru propadlo na nové jedenáctileté minimum pod 1,11 USD; evropská měna silně klesla i proti japonskému jenu a britské libře. V úvodu dnešního obchodování prudce klesly rovněž řecké akciové trhy a dolů zamířily také západoevropské akcie, třebaže jejich ztráty jsou mírnější.

Evropa na trní, konstatuje kontinentální tisk 

Řekové svým příklonem k levicové straně Syriza, která slibuje ústup od úsporných opatření, zvolili naději, že se jejich životy po pěti letech drastického šetření alespoň o něco zlepší. Výsledky nedělních parlamentních voleb odrážejí většinový názor, že jakákoli alternativa musí být lepší než to, co země zažívala doposud. Svým rozhodnutím se tak Řecko vydává na neprobádanou cestu, která staví důležité otázky před celou Evropu a může vést i ke zpochybnění projektu společné měny, napsal dnes evropský tisk.

"V Řecku vyhrála naděje. Po pěti letech šetření, drakonických opatření, obětí a vysoké nezaměstnanosti národ zvolil změnu. Nechce už bezvýhradně akceptovat to, co po něm žádají věřitelé, a otevřeně vyzývá evropskou frontu ke konfrontaci," napsal ve svém komentáři italský pravicově liberální list Corriere della Sera.

Podobně to vidí maďarský levicový deník Népszabadság. "Voliči svými hlasy dali najevo, že sotva bude hůř. Bruselu, Berlínu a celé Evropě tím vyslali vzkaz: Vzpamatujte se!"

Podle komentátorů jsou volby stejně důležité pro Řecko jako pro celou Evropu, která se bude muset rozhodnout, jaký postoj zaujme k požadavkům šéfa Syrizy Alexise Tsiprase. "Evropa nyní stojí před dilematem. Má důrazně trvat na přísném úsporném kurzu, který Řecku naordinovala? Nebo začít s Tsiprasem jednat a snažit se najít kompromis?" shrnul belgický list De Standaard.

"Volební triumf levicové strany má i politicky evropskou dimenzi. Dá v jihoevropských zemích křídla těm protestním stranám, které bojují s politikou úspor. Tsipras nechce zachránit jen Řecko, ale změnit celý kontinent," myslí si komentátor švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung.

Na pravděpodobné důsledky vítězství Syrizy upozorňují rovněž konzervativní francouzské noviny Le Figaro. "Pokud stačí tato volba proti stávajícím pořádkům k tomu, aby Francie, Německo a další zaplatily řecké dluhy místo Řeků, pak to otevře možnosti euroskeptikům po celé Evropě, od hnutí Podemos ve Španělsku přes britský UKIP až po Marine Le Penovou," míní deník ve svém komentáři.

Většina médií nicméně nepředpokládá, že nové mocenské rozložení v Aténách představuje nějaké ohrožení, a Evropa se s ním prý vyrovná lépe, než kdyby Syriza zvítězila ve volbách před třemi lety, kdy panovala mnohem napjatější situace. "Zatímco v roce 2012 perspektiva vítězství Syrizy přiváděla eurozónu na pokraj paniky, teď je situace klidnější.

V EU převažuje názor, že vztahy s Řeckem jsou jako jízda po hrbolaté silnici, zemětřesení ale není na dohled," poznamenává polská Gazeta Wyborcza.

Navíc prý není jasné, jak se Tsipras zachová, až bude muset reálně vyjednávat s věřiteli. "Budoucí premiér může teď udělat něco, co v politice vůbec není neobvyklé, totiž nedodržet své sliby. Pak se ale celý projekt Syrizy složí jako domek z karet," domnívá se portugalský deník Público.

"Je tu očekávání, že nová strana rozbije staré pořádky. Jestli Tsiprasovy recepty přinesou uvolnění, je ale otázka. Mohou totiž zemi zavléci do ještě větší mizérie," varuje Neue Zürcher Zeitung.