Dlouho očekávaná věc se stala skutečností. Norsko se v brzké době stane první evropskou zemí, kde bude i v dobách míru povinná vojenská služba pro ženy. Rozhodl o tom norský parlament. Podle tamního ministerstva obrany by první ženy mohly jít k odvodu v roce 2015. Rozhodnutí přijaté v protikladu k tendencím ostatních evropských států směřujících k profesionálním armádám je v souladu se snahami této skandinávské země o rovnoprávnost.
Norsko se dnešním rozhodnutím ovšem dostává do společnosti hrstky světových zemí, jakými jsou kupříkladu Kuba, Izrael, Malajsie či Severní Korea, které ženy do armády povolávají. "V Norsku se zavádí povinná vojenská služba bez rozdílu pohlaví. Stortinget (parlament) žádá vládu, aby co nejdříve předložila návrh na příslušnou změnu zákona," uvádí se v dnešním komuniké norského zákonodárného sboru.
Schválení zákona je podle norských médií pouhou formalitou, protože návrh středolevé vlády zřídit povinnou vojenskou službu "nezávisle na pohlaví" podporují všechna politická uskupení s výjimkou malé Křesťanské lidové strany.
"Norsko se stane první evropskou zemí, která bude na vojnu v mírových dobách povolávat i ženy," řekl mluvčí norského ministerstva obrany Lars Gjemble. "Je to historický den," podotkla norská ministryně obrany Anne-Grete Strömová-Erichsenová, již citoval deník Aftenposten. "A přichází v týdnu, kdy slavíme sté výročí udělení hlasovacího práva ženám," dodala.
Norské ženy mají od roku 1976 právo sloužit v armádě a v současné době představují asi deset procent rekrutů. Před zavedením povinné vojenské služby nezávisle na pohlaví stanovila ministryně obrany za cíl mít do roku 2020 v řadách armády 20 procent žen.
Myšlenka ale nemá v zemi absolutní podporu. Kritizuje ji třeba předsedkyně Norského sdružení pro ženská práva Torild Skardová. Pochybuje totiž, že podobný krok přispěje k rovnoprávnosti. Ženy podle Skardové již nyní nesou těžší břímě, když přivádějí na svět děti a leží na nich většina povinností spojených s péčí o potomky, nemocné a seniory. "Přidat v této situaci další zátěž je velmi nerozumné," domnívá se Skardová.
Povinná vojenská služba pro ženy v Norsku je ale do značné míry formální záležitostí a jejím důvodem není nedostatek branců. I pro muže je branná povinnost uplatňována velmi mírně.
Mladí lidé jsou v Norsku sice v současnosti testováni, zda jsou vojenské služby způsobilí, a zkoušek (sesjonsplikt) se účastní i ženy, nabíráni jsou však jen muži, a to pouze jejich malá část. Odvody se tak týkají spíše dobrovolníků, ostatní obyčejně odslouží několik měsíců přerušovaně v pořádkových jednotkách.
Norsko je zakládajícím členem NATO a aktivně v jeho ozbrojených složkách slouží asi 25 tisíc lidí. Ti se tradičně zúčastní ozbrojených misí pod hlavičkou OSN i NATO. Sloužili mimo jiné v Iráku, Afghánistánu, Kosovu nebo Kongu.
Na obranu Norsko vydává zhruba 1,5 procenta HDP, což ho mezi členy Severoatlantické aliance řadí k nadprůměru. V přepočtu na hlavu pak vydává Norsko dokonce nejvíc peněz v Evropě.
