K celosvětovému odzbrojení a hledání nové bezpečnostní struktury dnes vyzval německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier v projevu, jímž zahájil 45. Mnichovskou bezpečnostní konferenci. Na úvod největší akce svého druhu na světě zvlášť ocenil, že Rusko pozastavilo platnost své hrozby umístit rakety Iskander v kaliningradské oblasti v reakci na plánované instalování amerického radaru v Česku a raketových sil v Polsku.
Úplné jaderné odzbrojení požadoval bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger.
Steinmeier několikrát naznačil, že celosvětové odzbrojení se neobejde bez zapojení a přispění Ruska. V této souvislosti ocenil, že Rusko předběžně ustoupilo od plánu umístit rakety v Kaliningradu.
"Podle mě je to znovu důvod pro hledání společného řešení s Ruskem," řekl k otázce budování protiraketového systému. Americký projekt v této oblasti Rusko za vlády předchozího amerického prezidenta George Bushe značně dráždil.
Steinmeier podtrhl, že k vytváření nového bezpečnostního prostředí napomáhá jedinečná konstelace, kdy je americkým prezidentem Barack Obama a ruským Dmitrij Medveděv, jenž je podle něj méně ovlivněn studenou válkou než jeho předchůdce Vladimir Putin.
Německý ministr rovněž varoval před hrozícím ztroskotáním smlouvy CFE, od jejíhož plnění Rusko v prosinci 2007 odstoupilo rovněž v reakci na americké plány s dodatečným protiraketovým štítem. Smlouva CFE předepisuje horní hranice počtu tanků, bojových vozidel či bitevních letounů.
Úvodního panelu se kromě Steinmeiera zúčastnili i Kissinger a vlivný předseda íránského parlamentu Alí Larídžání.
Steinmeier za jeho přítomnosti vyzval Teherán, aby navázal rozhovory s USA o své jaderné politice. Zdůraznil přitom, že Íránu by nemělo být upíráno právo využívat jadernou energii k mírovým účelům.
Larídžání ve svém příspěvku vytkl Spojeným státům, že v hodnocení atomového vyzbrojování jiných zemí používají dvojí metr. Například v izraelském jaderném program a v pákistánských či indických jaderných zkouškách problém nevidí a tyto státy ani nejsou trestány sankcemi.
USA a jeho západní spojenci Teherán obviňují, že své jaderné aktivity nesměřuje k energetickým účelům, jak tvrdí, ale k získání nukleární zbraně. Rada bezpečnosti OSN na Írán kvůli tomu už uvalila tři série sankcí.
K úplnému jadernému odzbrojení pak vyzval Kissinger. Na jednu stranu podle něj sice "prakticky zmizelo" nebezpečí vzniku jaderného konfliktu mezi Ruskem a USA, na druhou stranu ideologické rozpolcení a neřešené konflikty vedou ke snaze o jaderné vyzbrojení "darebácké" státy.
"Pokud budou v Íránu a Severní Koreji nadále pokračovat přípravy k získání jaderných zbraní, bude to nesmírně ponoukat jiné země, aby je v této cestě následovaly," varoval bavorský rodák, jenž byl ministrem zahraničí USA v letech 1973 až 1977 za prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda.
Ivanov varoval před budováním amerického štítu
Od výstavby protiraketového štítu ve střední Evropě dnes Spojené státy v Mnichově odrazoval ruský vicepremiér Sergej Ivanov. V úvodním panelu 45. Mnichovské bezpečnostní konference zdůraznil, že Rusko od svého záměru umístit rakety krátkého doletu Iskander v kaliningradské oblasti upustí v případě, že v Česku ani v Polsku nebudou žádné opěrné body USA.
Potvrdil tak předchozí prohlášení ruského prezidenta Dmitrije Medveděva a ruského ministerstva zahraničí.
Něco jiného by podle Ivanova bylo, kdyby Spojené státy, Evropa a Rusko bezpečnostním hrozbám čelily společně. Ivanov tak nepřímo varoval, že ke zvýšení napětí by vedlo budování protiraketové obrany v případě, že zůstane jednostrannou americkou záležitostí. Umístěním svých základen v Polsku a Česku by pak Spojené státy podle Ivanova daly najevo, že jejich skutečným cílem je odstrašení ruského jaderného potenciálu.
Spojené státy svůj plán umístit v Polsku raketovou a v Česku radarovou základnu oficiálně obhajují nutností bránit se před údajným nebezpečím z Íránu či Severní Koreje.
V poslední době se objevují spekulace, že výstavba protiraketového systému v podobě, v jaké jej prosazoval Bush, není pro Obamovu administrativu prioritou.
V únoru se v Mnichově diskutije o bezpečnosti od roku 1962
Mnichovská bezpečnostní konference je největší neformální setkání osobností odpovědných za mezinárodněbezpečnostní otázky na světě. Účastní se jí desítka šéfů států a vlád, desítky ministrů obrany a zahraničí, bezpečnostně-političtí poradci a příslušní experti.
Mezi jejími hosty o víkendu budou například francouzský prezident Nicolas Sarkozy, německá kancléřka Angela Merkelová či afghánský prezident Hamíd Karzáí.
Z České republiky už dorazili vicepremiér Alexandr Vondra, šéf diplomacie Karel Schwarzenberg a ministryně obrany Vlasta Parkanová.
Za hlavní den konference lze považovat sobotu, kdy se s napětím očekává projev amerického viceprezidenta Josepha Bidena. Druhý muž USA by v něm měl nastínit priority Obamovy administrativy v oblasti mezinárodní bezpečnosti, s důrazem na transatlantické vztahy. Mohl by se vyjádřit také k protiraketovému systému, o jehož odložení se spekuluje.
V ulicích bavorské metropole hlídkuje 3 500 policistů z celého Německa. Okolí samotného hotelu Bayerischer Hof, v němž se konference koná, je zcela zabarikádováno, přestože se nachází v centru města.
Foto: AP a Reuters
