Něco víc než tři hodiny mají v neděli v Paříži stačit státníkům zemí Evropské unie (EU) a většiny středomořských států na schválení projektu Unie pro Středomoří, ke kterému dal podnět francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ten však musil ze svých původních představ hodně slevit.
Není přitom jisté, zda nová iniciativa přinese lepší výsledky než třináct let starý takzvaný barcelonský proces, který měl dynamizovat vztahy mezi Evropskou unií a jejími sousedy na jižním břehu Středozemního moře.
Sarkozyho původní plán počítal s vytvořením "Středomořské unie" sdružující jen státy opravdu středomořské. Hlavními tématy měla být imigrace, ekologie, společný rozvoj, spolupráce v boji proti korupci, organizovanému zločinu a terorismu. V této struktuře by měla Francie vzhledem ke svému hospodářskému i jinému potenciálu přirozeně největší váhu.
Projekt okamžitě narazil na nesouhlas Německa, které nechtělo vidět v Evropské unii silnou strukturu, jíž by nebylo členem, a s poukazem na nutnost unii netříštit požadovalo, aby byla EU do projektu zapojena celá.
Německo samo přitom členem jedné podobné skupiny je - je to Rada baltských států, kde je jedenáct zemí včetně Ruska. Když prý na to ale Francouzi poukázali, bylo jim jen obratem nabídnuto, aby se k radě přidružili, a na odmítavém postoji Německa ke Středomořské unii se nic nezměnilo.
Sarkozymu nezbylo než ustoupit a ze Středomořské unie se stala "Unie pro Středomoří". Kromě toho se ozvali i Španělé, kteří by neradi viděli, že barcelonský proces je úplně pohřben. Poslední verze oficiálního názvu projektu proto je "Barcelonský proces: Unie pro Středomoří".
Základní kámen k ní v neděli položí představitelé více než čtyřiceti států - 27 členů EU a skoro všech zemí jižního a východního Středomoří včetně Izraele. Zastoupena bude také palestinská samospráva. Přijede i syrský prezident Bašár Asad, pro něhož to bude příležitost vymanit se z mezinárodní izolace. Pozvání odmítl jen kontroverzní libyjský vůdce Muammar Kaddáfí.
I bez něho ale nebude v pařížském Grand Palais, kde se vrcholná schůzka koná, o delikátní momenty nouze. Největší dohady vzbuzuje, zda spolu promluví nebo si aspoň podají ruce izraelský premiér Ehud Olmert a syrský prezident Asad, jejichž země jsou oficiálně stále ve válečném stavu. Zvědavost budí i možné setkání Asada s novým libanonským prezidentem Michelem Sulajmánem.
Kapitolou samou pro sebe je Turecko, které o své účasti údajně rozhodlo až po váhání, protože má obavu, aby se pro ně Unie pro Středomoří nestala nějakou náhražkou za členství v Evropské unii, o které už několik desetiletí usiluje a proti kterému se mimo jiné staví právě Sarkozy.
Unie pro Středomoří se má podle předběžných údajů soustředit hlavně na ekologické projekty v oblasti Středozemního moře, lepší propojení přístavů, výstavbu pobřežních dálnic, rozvoj solární energetiky a výměnu studentů, mezi další prioritní oblasti patří imigrace.
Vrcholné schůzce budou společně předsedat Sarkozy a jeho egyptský kolega Husní Mubarak. Českou republiku bude na summitu zastupovat předseda vlády Mirek Topolánek, který se v sobotu, ještě před jeho zahájením, sejde v Elysejském paláci na pracovní schůzce se Sarkozym, švédským premiérem Fredrikem Reinfeldtem a předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem.
Foto: Reuters, Profimedia a tisková služa EK
