Šéfdiplomat Francie podezírá Rusko z hackerských útoků

Zahraničí
19. 2. 2017 15:35
Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault má podezření, že se Rusko hackerskými útoky a dezinformacemi během kampaně snaží ovlivnit nadcházející prezidentské volby ve Francii. Podle ministra jde o nepřijatelné vměšování. Nového prezidenta budou Francouzi volit na jaře.

"Stačí se podívat, jakým kandidátům, Marine Le Penové či Françoisovi Fillonovi, dává v kampani Rusko přednost, zatímco Emmanuel Macron, který je velice proevropsky orientovaný, je vystaven počítačovým útokům. Tato forma vměšování do francouzského demokratického života je nepřijatelná a já to odsuzuji," uvedl Ayrault v listu Journal du Dimanche.

Vůdkyně Národní fronty Le Penová a republikán Fillon jsou považováni za politiky nakloněné Rusku: oba se vyslovili proti izolaci Ruska a Le Penová také vychvaluje ruského prezidenta Vladimira Putina.

"Rusko jako první hlásá, že nevměšování do vnitřních záležitostí je ústřední princip mezinárodního života," připomněl Ayrault rétoriku Moskvy a zdůraznil, že "Francie to (ruské vměšování) nestrpí" a že "Francouzi nestrpí, aby se jim diktovalo, jak si mají vybrat".

Ministr už ve středu v parlamentu varoval, že Francie nedovolí nikomu, ani Rusku, aby se vměšoval do jejích voleb, a že v případě potřeby přijme Paříž odvetná opatření. "Žádný cizí stát nemůže vybírat budoucího prezidenta republiky," prohlásil Ayrault.

Proti údajné snaze Ruska ovlivňovat volby se již dříve ohradili spolupracovníci centristického kandidáta Emmanuela Macrona, který musel odrážet podezření z mimomanželského homosexuálního vztahu, o němž se začala šířit ruská média ve francouzské mutaci. Kreml obvinění označil za absurdní.

Nicméně příští týden se má pod vedením prezidenta Françoise Hollandea sejít rada obrany, aby probrala posílení ochrany proti zmíněným hrozbám.

Z agresivní propagandistické aktivity Rusko obviňují i další západní země, zejména ty skandinávské, ale i Spojené státy, které si loni prožily napjaté prezidentské volby.

Kromě Francie, která bude v dubnu a květnu volit prezidenta a v červnu a v září členy dolní a horní komory parlamentu, čekají letos klíčové volby i Německo.

Autor: ČTK Foto: ČTK , ZUMA/Ania Freindorf

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ