Slováci dnes vybírají nového prezidenta. V pořadí čtvrté přímé volby hlavy státu od jejího zavedení v roce 1999 se o prezidentský úřad uchází rekordní počet 14 kandidátů. Největší šanci mají podle průzkumů veřejného mínění úřadující premiér, někdejší komunista a předseda strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robert Fico a bezpartijní podnikatel Andrej Kiska.
Očekává se, že žádný z kandidátů nedostane potřebný počet hlasů na zvolení prezidentem už v prvním kole. Musel by totiž získat nadpoloviční většinu hlasů všech voličů, tedy i těch, kteří se voleb nezúčastní. O nové hlavě státu, která vystřídá dosluhujícího prezidenta Ivana Gašparoviče, tak patrně rozhodne 29. března až druhé kolo hlasování. Do něj postoupí dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.
Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě favorizují šéfa jednobarevné vlády Směru-SD Fica. Nejpopulárnější slovenský politik by podle sondáží mohl získat kolem 35 procent hlasů. Jeho hlavní soupeř, podnikatel a filantrop Kiska v posledním týdnech Ficův náskok výrazně stáhl. Podpora jednapadesátiletého milionáře se pohybuje kolem 25 procent.
Další zájemci o prezidentský úřad za Ficem a Kiskou už výrazněji zaostávají. Herec Milan Kňažko a poslanec parlamentu Radoslav Procházka by dostali shodně kolem deseti procent hlasů. Až za nimi se ve většině posledních sondáží umístil společný kandidát opozičních stran pravého středu, poslanec křesťanských demokratů Pavol Hrušovský.
Předpokládané Ficovo vítězství v prvním kole ještě nemusí znamenat, že premiér o dva týdny prvenství obhájí. Silná čtveřice jeho protikandidátů - Kiska, Procházka, Kňažko a Hrušovský - si totiž před týdnem slíbila, že v případě svého neúspěchu podpoří před druhým kolem prezidentských voleb právě toho, kdo nakonec vyzve Fica.
Původně spíše nevýrazná kampaň se s blížícím termínem prvního kola začala vyostřovat. Antikampani na internetu a prostřednictvím letáků se nevyhnul zejména Kiska, kterého neznámí aktivisté nařkli z údajně blízkého vztahu k scientologické církvi a z toho, že zbohatl na poskytování půjček za vysoké úroky. Kritice se na sociálních sítích nevyhnul ani Fico.
Volební místnosti se otevřely v 7 hodin, hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Průběžné výsledky by měl slovenský statistický úřad zveřejňovat v noci na neděli. Už ve čtvrtek ráno, tedy 48 hodin před začátkem voleb, začalo moratorium na kampaň, během kterého bylo v zemi zakázáno také zveřejňování výsledků průzkumů veřejného mínění ohledně popularity prezidentských kandidátů.
Současná hlava státu Ivan Gašparovič je v úřadu druhé pětileté funkční období. Jako prvnímu na Slovensku se mu podařilo obhájit prezidentský post, když v roce 2009 porazil ve volbách pozdější premiérku Ivetu Radičovou. Gašparovič v nadcházejícím hlasování nekandiduje, třetí mandát mu ústava nepovoluje.
Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ovšem například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Souhlasu hlavy státu podléhají také některá rozhodnutí odstupujícího kabinetu, kterému parlament vyslovil nedůvěru. Hlava státu z vlastní iniciativy naopak nemůže odvolat člena vlády nebo navrhovat zákony.
| Vizitky kandidátů s největšími šancemi |
|
Narodil se 15. září 1964. Po absolvování právnické fakulty působil v Právnickém ústavu ministerstva spravedlnosti. V roce 1987 vstoupil do komunistické strany a tři roky po sametové revoluci byl zvolen poslancem za Stranu demokratické levice. V letech 1994 až 2000 zastupoval Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Koncem roku 1999 založil Fico vlastní stranu Směr (později Směr-sociální demokracie). S ní zvítězil ve volbách v červnu 2006, po nichž byl poprvé jmenován premiérem. Směr vyhrál i volby v roce 2010, Ficovi se ale nepodařilo sestavit vládu, a musel odejít do opozice. Do premiérské funkce se vrátil po volbách v březnu 2012. Narodil se 9. června 1952. Po absolvování vysoké školy pracoval několik let jako podnikový právník. V roce 1990 byl poprvé zvolen poslancem. Předsedou Národní rady SR (parlamentu) byl v letech 2002 až 2006 a znovu v období od října 2011 do dubna 2012. V letech 1998 až 2002 a od července 2010 do října následujícího roku plnil roli místopředsedy parlamentu. Narodil se 2. února 1963. Vystudoval elektrotechnickou fakultu Slovenské technické univerzity v Bratislavě. V 90. letech založil splátkové společnosti Triangel a Quatro, které v roce 2005 prodal slovenské Všeobecné úverové bance. Posléze stál u zrodu nadace Dobrý anděl, poskytující pomoc rodinám, jež se v důsledku závažné nemoci svého dítěte dostaly do finančních problémů. Nikdy nebyl členem žádné politické strany s prezidentskou kampaň si platí ze svého. Narodil se 28. srpna 1945. Absolvoval Vysokou školu múzických umění a koncem šedesátých let krátce studoval ve Francii. Hrál mimo jiné v bratislavském Divadle na korze a činohře Slovenského národního divadla. Role ztvárnil také v řadě filmů, například Dobří holubi se vracejí. Na podzim 1989 spolupořádal protirežimní mítinky a stál u zrodu hnutí Veřejnost proti násilí. Po zvolení Václava Havla prezidentem byl krátce jeho poradcem. Od léta 1992 do jara 1993 zastával Kňažko post ministra zahraničí ve vládě Vladimíra Mečiara. V letech 1998 až 2002 řídil resort kultury ve vládě Mikuláše Dzurindy. Od ledna 2003 do února 2007 stál v čele komerční televize Joj. Narodil se 31. března 1972. Vystudoval práva v Bratislavě a na Yaleově univerzitě v USA. V letech 2001 až 2004 byl poradcem Ústavního soudu SR, posléze dva roky zastupoval Slovensko u Soudního dvora EU. Do parlamentu byl poprvé zvolen v roce 2010 a následující dva roky předsedal ústavněprávnímu výboru sněmovny. Provozuje advokátní praxi a vyučuje ústavní a evropské právo na univerzitě v Trnavě. Je členem advokátní komory státu New York. |
