Dluhová krize
Slováci obětovali vládu premiérky Radičové kvůli euru

Slovensko jako jediná země eurozóny neschválila navýšení pravomocí záchranného fondu EFSF. Kvůli odmítavému postoji parlamentu končí vláda premiérky Ivety Radičové, která hlasování spojila s vyslovením důvěry. Změny ve fungování EFSF podle očekávání nepodpořili poslanci druhé nejsilnější vládní strany Svoboda a solidarita, jež odmítá pomoc silně zadluženým evropským státům.

Slovenský parlament začal o navýšení pravomocí záchranného fondu eurozóny jednat ve středu odpoledne. Bez hlasů SaS koalice neměla ve sněmovně dostatek možností k prosazení dokumentu. Opoziční Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica rozšíření pravomocí EFSF v principu neodmítá, podporu v prvním hlasování parlamentu ale přislíbil jen v případě dohody koalice.

Ministr financí Ivan Mikloš z vládní SDKU-DS na úvod jednání sněmovny zdůraznil potřebu schválení vyšších pravomocí pro EFSF. "Situace je vážná nejen na Slovensku. Problém je v tom, že nemáme lepší alternativu," obhajoval Mikloš posílení záchranného fondu.

Vzápětí si vysloužil kritiku šéfa liberálů a předsedy parlamentu Richarda Sulíka. "Rozšířením eurovalu (záchranného fondu eurozóny) bude Slovensko zachraňovat zahraniční banky," tvrdil Sulík o změnách ve fungování EFSF, které dohodli lídři eurozóny letos v létě. Záchranný fond dosud pomohl Irsku a Portugalsku; silně zadlužené Řecko získalo pomoc v rámci bilaterálních půjček, na kterých se Bratislava loni odmítla podílet.

Radičová apelovala na poslance

Premiérka Radičová před poslanci prohlásila, že situace světové ekonomiky si vyžaduje rychlé kroky. "Vláda, která nevnímá změnu situace, si nezaslouží vládnout," řekla. Právě Radičová po neúspěchu koaličních jednání navrhla spojit hlasování o EFSF s vyslovením důvěry vládě.

Debata poslanců naplno odhalila vyostřené vztahy uvnitř čtyřčlenné koalice. Do diskuse se zapojili hlavně zástupci tří vládních stran SDKU-DS, KDH a Most-Híd, kteří vesměs kritizovali Sulíka a jeho stranu za to, že kvůli záchrannému fondu eurozóny nechají padnout vládu. To vyvolalo sérií reakcí, což rozpravu natahovalo.

Slovensko je poslední zemí eurozóny, která dokument dosud neschválila. Pro nabytí platnosti nových pravidel fungování záchranného fondu je přitom nezbytný souhlas všech 17 států Evropské měnové unie.

Koalice čtyř stran pravého středu se kvůli rebelujícím liberálům nedokázala na podpoře dokumentu dohodnout několik týdnů. Jednání zkrachovala i dnes dopoledne, kdy Radičová prosadila na mimořádné schůzi kabinetu návrh spojit hlasování o fondu s vyslovením důvěry kabinetu.

Opakované hlasování

Očekává se, že parlament se v příštích dnech znovu pokusí schválit navýšení pravomocí záchranného fondu eurozóny. Stane se tak nejspíš  již ve čtvrtek. Tento termín však závisí na dohodě dosluhující vlády s opozicí.

Dokument v principu neodmítá opoziční Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, který už dopředu vybídl koalici k jednání. Strana dříve uvedla, že záchranný fond v opakovaném hlasování podpoří výměnou za vypsaní předčasných voleb nebo rekonstrukci vlády. Fico však před zahájením schůze sněmovny tvrdil, že do rekonstruované vlády jeho seskupení vstupovat nechce.

Další vývoj bude záviset také na prezidentovi Ivanovi Gašparovičovi, jenž musí vládu podle ústavy odvolat. Ministři a premiérka zůstanou v úřadu až do jmenování nového kabinetu. Gašparovič je v současnosti na oficiální návštěvě asijských států.