Duch španělského fašismu se začíná opět hýbat. Španělská socialistická vláda tlačí na přijetí kontroverzního zákona, který by měl uctít oběti čtyřicet let trvající diktatury generála Franka.
Návrh zákona vzbudil ve středu ve španělském parlamentu pořádnou vřavu. Konzervativní opozice tvrdí, že jen znovu otevírá staré rány z občanské války 1936-1939.
Dokonce i vládní partner, strana Republikánská levice Katalánska (Esquerra Republicana de Catalunya, ERC), zákon nepodpoří, protože by znamenal omilostnění, které by „dovolilo nechat nepotrestané zločiny Frankova řežimu". Strana hrozila, že proti zákonu použije instituce mezinárodních soudů.
Relativně poklidné předání moci mezi diktaturou a demokracií v druhé polovině sedmdesátých let dlouho sloužil jako model pro jiné země. Nicméně „zákon o historické paměti" byl jedním z hlavních slibů premiéra José Zapatera (47), když nastupoval do úřadu. Sliboval tehdy, že odčiní křivdy zapomenutých obětí dlouhé cesty Španělska k demokracii.
Pravicoví Španělé obviňují Zapatera, jehož dědeček skončil během občanské války před popravčí četou, že se pouze mstí. Vůdce konzervativní Lidové strany Mariano Rajoy podle britských listů The Times prohlásil: „Jediné, co ten zákon vytvoří, jsou problémy a rozdělení. Potřebujeme vytvářet problémy tam, kde žádné nebyly?"
Vypadá to, že vláda získá dostatečnou podporu malých stran na to, aby zákon v hlasování příští čtvrtek prošel. Ačkoliv není ještě zcela dokončen, měl by umožnit rodinám Španělů odsouzených Frankovými soudy tyto rozsudky zrušit. Vypadá to tak, že rozhodnutí Frankových soudů budou tímto zákonem hromadně, i když ne automaticky, prohlášena za nelegitimní.
„Myslím si, že to jsou dobré zprávy. Debata je pro španělskou společnost důležitá," řekl podle The Times Emílio Silva.
Nový zákon by měl zřídit fondy na exhumaci masových hrobů a umožnit rodinám zabitých důstojný pohřeb. Doposud se tím zabývaly pouze rodiny obětí.
Podle nové legislativy by se měly začít odstraňovat i památky na Frankův režim, který skončil v roce 1975 jeho smrtí. Spousta náměstí a ulic stále nese jméno diktátora. Poslední socha generalissima na náměstí v Salamance bude podle místních úřadů odstraněna příští květen. Vláda se však vyhnula otázce komplexu Údolí padlých, kde leží Frankovo tělo.
Francisco Franco vládl Španělsku po 36 let. K moci se dostal po vyhrané občanské válce, ve které mu pomáhalo například Německo a Itálie. Republikánům na druhé straně pomáhali dobrovolníci hlavně z řad komunistů. Frankisté údajně popravili padesát tisíc republikánů a do exilu odešlo za jejich vlády 250 tisíc lidí.
Na fotografii: Malba Franka jako vůdce a vítěze, 1939
FOTO: dur.ac.uk
