Radikální muslimští imámové a nacionalističtí politici ze všech táborů ohrožují sarajevské multikulturní dědictví. S pomocí arabských mecenášů získávají nové oddané rekruty. V "Jeruzalémě Balkánu" posilují islámští radikálové, píše německý magazín Der Spiegel.
Vymazání Izraele se hlásá v záplavě slov. "Sionističtí teroristé," hřímá imám zpoza sklem zakryté kazatelny na konci mešity. "Zvířata v lidské formě" přetvořily pásmo Gazy na "koncentrační tábor", což značí "začátek konce pro židovský pseudostát".
Přes čtyři tisíce věřících poslouchá bohoslužbu v Mešitě krále Fahda, která je pojmenována podle saúdskoarabského krále Fahda ibn Abdala Azíze Fajsala Saúda, který zemřel v roce 2005. Ženy sedí odděleně, skryty před pohledy v levé části budovy. Je den chutby, velkého pátečního kázání, a město, kde imámové předpovídají izraelskou zkázu, leží asi dva tisíce kilometrů severozápadně od Gazy.
Je to město v srdci Evropy: Sarajevo.
Největší mešita na Balkáně plná radikálů
"Čaj nebo kafe?" Krátce po sestoupení z kazatelny Nezim Halilović, imám a ohnivý řečník z Mešity krále Fahda, se ukázal jako skvělý bosenský hostitel. V jeho bytě za mešitou servíruje ovoce, oříšky a slazenou želatinu. Cudně oblečená žena a čtyři děti zapadají do tohoto obrázku. Je to scéna domácího klidu, který ostře kontrastuje s láteřivým kázáním kontroverzního učence Koránu.
Sarajevská Mešita krále Fahda byla postavena za saúdské miliony dolarů jako největší muslimský svatostánek na Balkáně. Stavba má pověst magnetu pro muslimské fundamentalisty v Bosně a Hercegovině a imám je znám jako patron wahhábitů, ačkoliv sami sebe nazývají salafisty, podle ultrakonzervativního hnutí sunnitského islámu.
Halilović dobře ví o obviněních a běžných zařazení podle vzorů: wahhábita rovná se al-Káida, což se rovná celosvětová teroristický síť. Říká, že s ní nemá nic společného, ale že "nemůže zakázat nějakému muslimovi modlit se v mé mešitě podle jeho vlastních obřadů". Vysvětluje, že obecná atmosféra podezření obklopuje Mešitu krále Fahda, protože "Západ je naštvaný, že mnoho muslimů se vrací ke své víře místo toho, aby se kolem mešity plazili do baru, jak byli zvyklí, aby pili alkohol a jedli vepřové".
Nedůvěra k Západu
Mnoho Bosňáků pohrdá Západem od roku 1992, kdy zbrojní embargo Spojených národů vážně narušilo vojenský odpor ve válce proti srbským agresorům. To skončilo po čtyřech letech a po 100 tisících mrtvých, když mezinárodní společenství na naléhání a pod vedením USA konečně masakr zastavilo. Přes 80 procent mrtvých civilistů v bosenská válce byli bosenští Muslimové (Bosňáci).
Tento traumatický zážitek zanechal v tradičně kosmopolitních Bosňácích hlubokou stopu a otevřel dveře islamistům. O několik let později prohlašují náboženští fundamentalisté útoky křesťanských Srbů a Chorvatů za "křížovou výpravu" nevěřících. Sami sebe zobrazují jako stálé ochránce Bosňáků.
Imám Halilović během války sloužil jako velitel 4. muslimské brigády. Na ukázané fotografii stojí vedle 155milimetrové houfnice oblečený do černé bojové uniformy, s plnovousem a s šátkem omotaným kolem hlavy. Byl svědkem příjezdu prvních náboženských bojovníků ze zemí Blízkého východu a severní Afriky. Tito bojovníci přivezli ideologická semínka, která nyní nacházejí úrodnou půdu - víru salafistů, islámských fundamentalistů, kteří se sami orientují podle údajně jedinečných a čistých základů jejich náboženství a odmítají všechny novější islámské tradice.
Křižovatka uvnitř Evropy
Sarajevo leží na křižovatce Západu a Orientu, v srdci Evropy - na místě, kde se islám setkává s katolickými a pravoslavnými kostely a které sdílí historický odkaz Osmanské říše a Rakouska-Uherska. Pokud by Evropa ztratila sarajevské muslimy jako zprostředkovatele mezi těmito světy, zápasila by s další výbušnou situací.
Bosenská metropole zůstává pulzujícím městem s plnými bary, koncerty a okázalou reklamou na svůdné prádlo. Muži s rozevlátými kalhotami a plnovousy a ženy se závojem kryjícím celé tělo jsou vidět v ulicích relativně stále vzácně. Poslední zprávy o náboženských milicích, které zakročily proti líbání na veřejnosti v parcích na předměstí metropole, jsou staré dva roky.
Podle průzkumu z roku 2006 se více než tři procenta všech Bosňáků, přes 60 tisíc mužů a žen, přiznalo k wahhábismu a dalších deset procent říká, že sympatizuje se zbožnými ochránci morálky. Ale od té doby, co jsou kvůli 11. září (2001) radikálové a jejich arabští mecenáši předmětem zvýšené pozornosti, zůstávají nepatrným proudem.
Ke srážkám civilizací dochází také na dalších místech, například na internetovém fóru bosňácké webové stránky Studio Din. Zde se dědici oficiálně ateistické socialistické Jugoslávie mohou dozvědět o salafistické doktríně. Mohou se zeptat na otázky, které se týkají jejich všedního života, odívání či morálních pravidel.
Odpovědi kazatelů jsou jasné: "Hudba je v islámu zakázaná, poslouchání (hudebních) nástrojů je hřích. Kouření islám zakazuje. Kdokoli pracuje jako uklízečka v bance, která zákazníkům účtuje poplatky, je spoluviníkem hříchu. Není rozdíl uklízet v barech či nevěstincích.
Rešid Hafizović, profesor na islámské univerzitě, jako první mluvil o "možném smrtícím viru" v bosňácké společnosti. Šéf bosenské federální policie přiznal, že roste hrozba "terorismu s islámským charakterem", a citoval ukazatele, podle kterých se sebevražední atentátníci začali vybavovat pásy s výbušninami.
Foto: Emir Hadzovic, Profimedia
