Smyslem posilování evropské obranné spolupráce je především větší efektivita při využívání zdrojů a kapacit jednotlivých členských zemí EU, řekl v pondělí pověřený státní tajemník pro EU Jan Král. V současné době unijní země v řadě oblastí postupují samostatně, místo toho, aby spolupracovaly. Některé návrhy v oblasti obranné spolupráce již jsou známé, měl by vzniknout například společný fond na podporu vojenského výzkumu. Další představí předseda komise Jean-Claude Juncker na bezpečnostní konferenci DESCOP, která se koná v pátek Praze.
"EU musí být schopna dosáhnout regionální strategické autonomie, tedy samostatně vést civilní a vojenské mise a operace ve svém sousedství," uvedl Král. "Smyslem posílené evropské obranné spolupráce je proto v tuto chvíli lepší koordinace a využívání zdrojů, které máme. Musíme efektivněji plánovat a efektivněji koordinovat výzkum a vývoj," dodal.
Podle informací od obeznámených zdrojů vnímá šéf Evropské komise Juncker páteční setkání v Praze jako "klíčový moment v oblasti obrany". Juncker svou vizi společného zajištění bezpečnosti EU nastínil loni v září ve svém projevu o stavu Unie. O obranné spolupráci se píše také v bílé knize o budoucnosti EU, kterou Evropská komise představila v březnu. Očekává se, že v České republice Juncker popíše záměry EK konkrétněji.
Pražské konference DESCOP se kromě Junckera zúčastní také šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová nebo ředitel Evropské obranné agentury Jarge Domec. Vystoupí na ní také francouzská ministryně obrany Sylvie Goulardová, slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák nebo náměstkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová. Za Česko bude mluvit premiér Bohuslav Sobotka, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) a ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Diskuse o společné evropské armádě není v historii evropské integraci novinkou. V padesátých letech minulého století s ní přišla Francie. Myšlenku se však z různých důvodů nikdy nepodařilo prosadit. V současné době vedou bezpečnostní rizika unijní státy k tomu, že jsou ochotny přistoupit k postupnému propojování obranných kapacit.
Jedním z prvních, kdo se k tématu v nedávné době vrátil, byl český premiér Sobotka. Loni v červenci řekl po společném jednání předsedů vlád visegrádské čtyřky, že myšlenka společné obrany získává v Evropě stále větší podporu. "Premiér upozorňoval už od samého začátku debat o budoucnosti EU, že je třeba posílit obrannou a bezpečnostní spolupráci mezi členskými státy. Obrana a bezpečnost je právě jednou z oblastí, kde můžeme ukázat sílu EU a výhody evropské integrace ve spojení s transatlantickou spoluprací," podotkl Král.
Diplomaté i politici v souvislosti s úvahami o vzniku společné armády EU opakovaně upozorňovali, že cílem není vytvoření konkurence Severoatlantické aliance (NATO). Například vojenské zásahy by nadále byly doménou NATO. Pokud by unijní síly byly nasazeny mimo vlastní teritorium, mohlo by jít například o mise v Africe, která je mimo působnost NATO. Evropští vojáci, včetně těch českých, již působí například v Mali. Unijní jednotky by mohly plnit úkoly například na severu kontinentu, odkud do Evropy nelegálně přicházejí tisíce lidí.
