Přes všechnu zkázu a utrpení působené válkou na jižním Kavkaze se v Srbsku mezi politiky a v médiích šíří pocit zadostiučinění. "To jsme přece vždycky předpovídali", "to EU a USA patří", zní hlas lidu v dopisech čtenářů. Nyní "zasáhl kosovský bumerang Západ" v Gruzii.
Tento titulek nesla v neděli úvodní strana největšího srbského listu Novosti.
Teze je taková: Západ umožnil v únoru "jako vzor" oddělení dřívější jihosrbské provincie Kosovo a nesmí se teď divit, že si toto právo pro sebe nárokují i další menšiny.
Logicky pak zaslali srbští ultranacionalističtí radikálové hned v první den války ruskému vedení telegram s vyjádřením podpory. Se Srbskou radikální stranou (SRS) si notuje Demokratická strana Srbska (DSS) bývalého srbského premiéra Vojislava Koštunici. Srbská média kritizují především Západ, který prý "měří dvojím metrem".
ČTĚTE TAKÉ: Premiér Putin: Jihoosetinci čelí genocidě
V Gruzii údajně USA a EU brání "územní celistvost" země proti odštěpení Jižní Osetie a Abcházie, v případě Kosova si ovšem vynutily jeho oddělení od Srbska na základě principu "práva Albánců na sebeurčení".
ČTĚTE TAKÉ: Válka pokračuje. Rusové bombardují Gruzii
V neděli srbská média s potěšením citovala francouzského ministra zahraničí Bernarda Kouchnera, který v souvislosti s Kosovem řekl: "Když dvě strany spolu dokážou mluvit jen zbraněmi, pak je lepší je oddělit." "A o šest měsíců později chce francouzské předsednictví EU garantovat teritoriální nedotknutelnost Gruzie," píší listy.
Oproti tvrzení Západu Kosovo jako "prvotní hřích" nezůstalo výjimkou a zvláštním případem bez dopadu na jiná ohniska sporů. "Jaká podivuhodná logika!" objevilo se v nedělní rubrice čtenářských příspěvků. "Jaká arogance Západu, který vystupuje licoměrně a směšně."
"Nechápu, proč Západ neuvalí na Rusko sankce a nepošle letadla, která by zničila Moskvu a další města," staví se ironicky bezradně komentátor nedělního listu Press. Naráží tím na bombardování Srbska vzdušnými silami NATO po vstupu jeho armády do Kosova na jaře 1999. Po vzoru Kosova je prý jasné: "To, co se dnes děje v Jižní Osetii, se dá zítra očekávat v Náhorním Karabachu, v Tibetu a tuctech dalších krizových oblastí na světě. Konec pak předpokládáme v Baskicku, Alsasku, Valonsku a možná v Tyrolsku."
ČTĚTE TAKÉ: Velvyslanec v Gruzii: Češi prchají před válkou
Navlas stejnou pozici jako Srbsko zastává i Rusko, jeho mocný spojenec ve věci Kosova. "Kosovský precedent" nezůstane bez důsledků na územní spory v bývalém Sovětském svazu, varovalo opakovaně ruské vedení. Jihoosetinci stejně jako Abchazci požadovali pro sebe stejné právo jako kosovští Albánci.
Ještě v posledních týdnech svého prezidentského působení nařídil Vladimir Putin demonstrativní budování vztahů s Abcházií a Jižní Osetií. "Z mého pohledu je to přímý důsledek vývoje v Kosovu," prohlásil náměstek předsedy Státní dumy Oleg Morozov.
Foto: AP, Reuters
