Znepokojivá čísla? V belgickém hlavním městě Bruselu za posledních šest let výrazně přibylo lidí mluvících arabsky. Nyní jich je 18 procent. Vyplývá to z průzkumu Svobodné bruselské univerzity. Potvrzuje se tím znovu trend poměrně rychlého pomuslimšťování metropole Evropské unie.
O tom, že počet obyvatel islámské víry překročil v Bruselu pětinu, informoval už před dvěma lety ve své studii (levicový) sociolog Jan Hertogen. Podle něj už muslimové tvoří více než pětinu Bruselanů a v některých čtvrtích jejích počet přesáhl polovinu obyvatel.
Hertogen v roce 2011 konstatoval, že v Belgii žije zhruba 624 tisíc lidí, kteří se hlásí k mohamedánské víře.
O výrazném rozporu mezi Hertogenovými a oficiálními daty se v zemi diskutuje už léta, přičemž údaje obou stran je nutné brát s jistou rezervou. Dle Generálního ředitelství pro statistické a ekonomické informace (dříve National Institute of Statistics) žije v Belgii kolem 400 tisíc muslimů.
Jak Hertogen, tak oficiální statistici se však potýkají s tím, že registrování, sčítání obyvatel dle náboženského či etnického klíče je v Belgii (oficiálně) zakázáno.
Hertogen, jenž se dlouhodobě zabývá sociologickými a demografickými aspekty víry, věřících a jejich komunit, uvádí, že muslimská populace v Belgii činí 5,8 procenta obyvatel.
To je víc než 5,7 procenta, která se odhadují pro sousední Francii. Pro srovnání - v Nizozemsku je to kolem 5,5 procenta. V Belgii žije 10,8 milionu lidí (2008).
Muslimové se v Belgii soustředí především do hlavního města, kde už tvoří asi 22 procent obyvatel, uvedl roku 2011 Hertogen. Už před čtyřmi lety zveřejnila bruselská radnice informaci, že mezi chlapci narozenými v metropoli je nejčastějším jménem Mohamed. Nejvíce muslimů přichází z Maroka a Turecka.
Vláda etnické statistiky většinou nezveřejňuje, protože je považuje za "delikátní".
Muslimská komunita se v minulosti rozrůstala poměrně rychle i díky využívání zákonů na spojování rodin. Více než 60 procent marockých a tureckých mužů si přiváží nevěsty ze své původní vlasti.
Na některých místech metropole už vyznavači islámu jasně dominují. Už roku 2006 tvořili podle Hertogena přes 70 procent obyvatel v malé čtvrti Sint-Jost-te-Node. Více než polovinu obyvatel tvoří ve čtvrtích Sint-Jans-Molenbeek či Schaarbeek. Ve třech dalších čtvrtích tvoří asi třetinu tamní populace.
V celkem deseti belgických městech překročila muslimská populace už deset procent. Až na výjimky jde o sunnity.
Podle některých prognóz (npdata) má počet cizinců, nejen muslimských imigrantů, dosáhnout v Bruselu do roku 2020 až 75 procent. Asi třetina Bruselanů má být islámské víry.
Arabština postupně vytlačuje jiné jazyky
Podle studie Svobodné bruselské univerzity nejvíce lidí v Bruselu stále mluví francouzsky, anglicky a holandsky, avšak jejich počet se snižuje.
Průzkum uskutečněný loni mezi 2500 obyvateli hlavního města ukázal, že 88 procent z nich se domnívá, že mluví dobře nebo velmi dobře francouzsky. Ve stejném průzkumu v roce 2006 jich bylo 95,5 procenta. Na druhém místě zůstává angličtina (30 procent) a třetí je holandština, kterou mluví v Bruselu dobře 23 procent lidí oproti 28 procentům před šesti lety.
Na čtvrtém místě však španělštinu vystřídala arabština. Zatímco v roce 2006 bylo arabských mluvčích 6,6 procenta, nyní je jich už 18 procent. Polovina z nich se narodila v zahraničí.
Vlámská část Belgie mluví holandsky a valonská francouzsky. I když je Brusel obklopen vlámskými oblastmi, je tradičně frankofonním městem. Počet lidí hovořících anglicky nebo jinými jazyky souvisí také s evropskými institucemi v Bruselu.
Za arabštinou je na pátém místě španělština (devět procent), němčina (sedm), italština (pět) a turečtina (4,5 procenta).
Průzkum tak ukázal, že většina lidí hovořících arabsky a narozených v Belgii používá arabštinu doma častěji než před šesti lety. Kromě arabštiny třetina z nich umí ještě francouzsky.
Průzkumem bylo zjištěno, že se v Bruselu používá celkem 104 jazyků. V roce 2006 jich bylo 96 a v roce 2000 "jen" 72.
