Ani vysoké daně prý Dánům nemohou pokazit pocity štěstí. Naopak jejich blaženost plyne z toho, že právě díky výraznému zdanění jsou zabezpečeni od kolébky do hrobu. Proč ale výsledky takových studií média publikují právě v okamžiku, kdy všechny agenturní zprávy referují o násilnostech a nepokojích kvůli Muhammadovým karikaturám.
S posledními výzkumy Leicester University o dánském štěstí přišla americká televizní síť CBS v polovině února.
Severské země v podobných žebříčcích vedou pravidelně.
Podle akademiků anglické univerzity ovšem nově k dánské blaženosti přispívá také to, že obyvatelé severského království nemají velká očekávání.
Podle profesora Kaare Christensena z Jihodánské university s centrem v Odense jsou Dánové zasmušilí a mrzoutští, a tak jim pocit radosti přinese už to, když vše nedopadne tak zle, jak původně očekávali.
K jejich spokojenosti ovšem také přispívá, že se k překvapení většiny ostatních Evropanů nebouří proti vysokému zdanění. Na oplátku za vysoké daně dostávají jak bezplatné školství tak zdravotní péči, stejně jako bohaté sociální zabezpečení po celý život.
To ovšem platí pro všechny skandinávské země, takže proč tentokrát vyhráli právě Dánové, zůstává záhadou nejspíš i jim.
Už proto, že jejich norští sousedé jsou bohatší a Švédové se zase těší lepšímu zdraví, byť v konzumaci alkoholu budou nejspíš vcelku vyrovnanými soupeři.
Vypálené školy v přešťastné zemi
Největším překvapením tak možná zůstává načasování zprávy. V době jejího zveřejnění totiž právě v Dánsku probíhaly silné nepokoje.
Například 17. února, kdy CBS zprávu o nejšťastnějších Dánech prezentovala, vandalové vypálili školu v severozápadním kodaňském předměstí Tingbjergu. Tou dobou se vlna vandalismu přelévala hlavně přes dánskou metropoli už sedmou noc. V neděli 17. února policie zatkla pro podezření ze žhářství, zapalování škol, aut a popelnic jedenáct lidí. Další nepokoje zejména v kodaňských čtvrtích s převažující imigrantskou komunitou pokračovaly i v minulém týdnu. Tou dobu reportáž o štastných Dánech už prezentoval server Yahoo.
S bombou na hlavě
Vše začalo v první půlce února, kdy dánská policie v Arhusu zatkla dva Tunisany a jednoho Dána původem z Maroka, kteří měli plánovat vraždu třiasedmdesátiletého karikaturisty Kurta Westergaarda.
Kreslíř je autorem jedné z dvanácti karikatur proroka Muhammada publikovaných v dánském listě Jyllands-Posten v září 2005, které začátkem dalšího roku přetiskly deníky v mnoha zemích a vzbudily protesty radikálních muslimů po celém světě. Zemřely při nich desítky lidí.
I tentokrát to vypadalo, že se odehraje něco podobného. V reakci na zadržení tři islamistů se Westergaardova karikatura - prorok s bombou v turbanu a zapálenou roznětkou - objevila znovu v několika dánských listech. Nepokoje začaly.
Kde začíná zbabělost
Karikatura vyšla také v dánském listu Berlingske Tidende a šéfredaktorka listu Lisbeth Knudsenová její nové otištění vysvětlila slovy: „Musíme dát jasný signál těm, kteří by chtěli připravovat něco podobného, co mělo potkat Kurta Westergaarda.
„Děláme to proto, abychom ukázali, co je v sázce... a abychom jednoznačně podpořili svobodu slova, kterou jako noviny budeme vždy bránit," napsal list.
Karikaturu zveřejnil i další významný dánský list Politiken a bulvární plátek Ekstra Bladet otiskl všech původních dvanáct kreseb.
V této souvislosti stojí za pozornost, že Westergaardovo jméno prozradil deník Jyllands Posten a nikoliv policie.
Otištění karikatury byl každopádně signál velmi jasný.
Není zřejmé, zda jakkoliv zapůsobil na potenciální atentátníky, zato na manažery hotelu, v němž se skrýval do té doby Westergaard, účinkoval stoprocentně.
Westergaard z něj byl záhy vystěhován kvůli „bezpečnostnímu riziku".
Jak se žije na vlně nenávisti
Westergaard trvá na tom, že karikatura nemíří na islám, ale na jeho zneužívání teroristy. Muslimové ji nicméně pochopili jako obvinění proroka z terorismu, to ale je jen špička ledovce trčící z hladiny. Problém je pro mnohé už v tom, že tradiční islám zobrazování živých bytostí zapovídá.
Westergaard a jeho žena Gitte si stále ještě zvykají na to, že ve vlastní zemi budou už do konce života psanci. Stěhovali se už několikrát a několik měsíců měli policejní ochranu.
Nepokoje, které pokračovaly i tento týden, ukazují na to, že v „přešťastném" Dánsku je přinejmenším jedna silná a nespokojená komunita, jejíž existence je pod rozlišovací schopností některých médií. Pro připomínku v severském království s 5,5 miliony obyvatel islám vyznává na 3,3 procenta obyvatel.
Dánská nirvána má prostě přehlížené ovšem nikoliv zanedbatelné trhliny. S tím souvisí i skutečnost, že ve zmíněném dokumentu stanice CBS ani jeden z dotazovaných nebyl imigrant.
Foto. Reuters (1). čtk (2), AP
