Summit v Rize: posun k bezvízovému styku pro Ukrajince nepřinesl

Summit Východního partnerství v Rize potvrdil zájem Evropské unie o další spolupráci s šesti postsovětskými státy, ale bez velkých slibů. Nepřinesl ani posun k bezvízovému styku tolik chtěného Ukrajinou a Gruzií, byť Kyjev aspoň trochu potěšila závěrečná deklarace podporující ukrajinskou územní celistvost, ohroženou Ruskem. Vrcholnou schůzku využil britský premiér David Cameron, aby na jejím okraji zahájil diskusi o reformě vztahů své země s EU.

Obecné vyznění výsledků summitu shrnul svým konstatováním na závěrečné tiskové konferenci předseda Evropské rady Donald Tusk. "Náš kurz se nemění. Ale nikdo neslíbil, že Východní partnerství bude automatickou cestou ke členství v Evropské unii," řekl. Unie tak půldruhého roku po summitu partnerství ve Vilniusu, kde byly podepsány některé z asociačních dohod a prakticky začalo ochlazení ve vztazích s Ruskem kvůli Ukrajině, klade nyní důraz na diferencovaný přístup ke každé ze šesti zemí. Kromě Ukrajiny a Gruzie k nim patří také Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko a Moldavsko.

Závěrečná deklarace summitu uznává "evropské aspirace a evropskou volbu" trojice zemí partnerství, které mají s osmadvacítkou podepsané asociační dohody - Ukrajiny, Gruzie a Moldavska. Zdůrazňuje rovněž podporu územní celistvosti, nezávislosti a suverenity všech zemí z programu. To k radosti Kyjeva souvisí i s vyjádřenou podporou všem krokům směřujícím k vyřešení ukrajinské krize.

Deklarace ovšem také potvrzuje složitost vztahů se zeměmi Východního partnerství. Konstatuje například, že rozsah a hloubku spolupráce s EU si každý ze šesti "samostatných a suverénních partnerů" určuje sám podle svých zájmů a potřeb. Návrh závěrečného dokumentu údajně vyvolal neshody, které podle diplomatů musel prezident EU Tusk řešit telefonicky s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem.

Unijní a ukrajinští představitelé v Rize podepsali memorandum, které určuje podmínky půjček v rámci třetího programu evropské makrofinanční pomoci Kyjevu. Ukrajina může touto cestou získat 1,8 miliardy eur (přes 48,5 miliardy korun).

Britský premiér Cameron neváhal využít vrcholnou schůzku k nastolení otázky reformy vztahů Británie s unií, jak slíbil ve své úspěšné předvolební kampani. Dvoustranná jednání na toto téma zahájil s Tuskem a s čelnými představiteli Polska, Švédska, Maďarska a Lotyšska. Je prý přesvědčen, že všechny problémy se podaří vyřešit. Rozhovory o reformě chce každopádně dokončit tak, aby britští občané mohli o setrvání v EU hlasovat podle plánu do konce roku 2017.

Český prezident Miloš Zeman, který se rižského summitu účastnil, pozval do Prahy předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, který prý slíbil, že přijede brzy. Zeman také zaujal přinejmenším české novináře myšlenkou, že by Rusko mělo uvažovat o tom, že se stane součástí Východního partnerství. Moskva se ovšem na tento projekt příliš příznivě nedívá, protože ho podezřívá, že je zaměřen protirusky.