Světové výdaje na zbrojení loni druhý rok v řadě mírně vzrostly. Celkem země vydaly na nákup armádní výzbroje a výstroje 1,69 bilionu dolarů (41,8 bilionu Kč). Ve své v úterý zveřejněné zprávě to uvedl švédský Mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Nejvíce na armádu opět utratily Spojené státy následované Čínou a Ruskem. Největší meziroční nárůst výdajů ale zaznamenalo Lotyšsko.
Patnáct zemí s nejvyššími výdaji na armádu má na svědomí 81 procent všech výdajů, uvádí zpráva SIPRI. Na čele žebříčku se opět umístily Spojené státy, které loni vydaly na své vojsko 611 miliard dolarů (15 bilionů Kč). Oproti předloňskému roku to znamená nárůst o 1,7 procenta, výše svých armádních výdajů z roku 2010 ale loni Spojené státy nedosáhly.
Podle SIPRI by mohl loňský rok stát na počátku konce šetření Washingtonu na výdajích na armádu. Ve srovnání s dalšími mocnostmi je ale meziroční nárůst objemu finančních prostředků investovaných do obrany spíše mírný.
Výrazný byl nárůst naopak u Číny, Ruska a Indie. Peking loni vydal na vojenské účely o 5,4 procenta více, a zvýšil tak svůj armádní rozpočet na 215 miliard dolarů (5,3 bilionu Kč), což je zdaleka nejvíce v celé Asii. Podle SIPRI je důvodem především napětí kolem Severní Koreje, ale i trvající spor o ostrovy v Jihočínském moři.
Rusko svůj armádní rozpočet navýšilo dokonce o 5,9 procenta na 69,2 miliard dolarů (1,7 bilionu Kč). Na žebříčku tak skončilo třetí a předstihlo i Saúdskou Arábii, která navzdory řadě regionálních konfliktů své výdaje snížila o 30 procent na 63,7 miliardy dolarů (1,6 bilionu Kč). Kvůli cenám ropy, které klesají od roku 2014, podobný osud jako toto království na Arabském poloostrově postihl i další země. Méně za armádu utratily i Venezuela (-56 procent), Jižní Súdán (-54 procent), Ázerbájdžán a Irák (obě země -36 procent).
Nejvíce z velmocí v loňském roce svůj armádní rozpočet navýšila Indie a to o 8,5 procenta na 55,9 miliardy dolarů (1,4 bilionu Kč). Skončila tak na celkovém pátém místě. Za ní se umístila s jen mírně nižším rozpočtem Francie. Mezi prvními jedenácti zeměmi, které vydávají na armádu nejvíce peněz, se umístily také Británie (48,3 miliardy dolarů) a Německo (41,4 miliardy dolarů).
Světovým rekordmanem v nárůstu výdajů na armádu se loni stalo Lotyšsko, které meziročně investovalo do svého vojska o 44 procent více. Po Botswaně na druhém místě se na žebříčku umístila další z pobaltských republik - Litva s nárůstem rozpočtu o 35 procent. Podle SIPRI je to jasný důsledek pocitu ohrožení těchto postsovětských států Ruskem.
Cíl Severoatlantické aliance vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu splnily ale loni jen čtyři členské země. Kromě USA už jen Francie, Řecko a Estonsko. Na opačném konci tohoto žebříčku se umístilo například Německo, Kanada či Španělsko.
Výrazný pokles výdajů na armádu loni zaznamenal region Střední a Jižní Ameriky a to především kvůli nízkým cenám ropy i trvající hospodářské krizi v Brazílii. Ceny ropy se promítly i na snižování armádních rozpočtů afrických zemí, kde výjimku tvořily především Botswana a Mali.
