Švýcarsko je zemí s jednou z nejvyšších životních úrovní, ale také s nejpřísnějším evropským systémem udílení občanství. Oficiální zpráva o procesu naturalizace ve Švýcarsku došla k závěru, že jde o diskriminační a v mnoha ohledech rasistický systém.
Zprávu vydala Švýcarská federální komise pro rasovou diskriminaci a doporučuje v ní dalekosáhlé změny.
Komise kritizuje postup, který umožňuje Švýcarům hlasovat o individuálních žádostech o udělení občanství. Podle zprávy tak výrazně vzrůstá pravděpodobnost, že zejména muslimové a osoby pocházející z Balkánu a Afriky budou odmítnuty.
Švýcarsko má ze všech evropských zemí nejpřísnější naturalizační zákon. Cizinci musejí žít v zemi dvanáct let předtím, než mohou o občanství zažádat. Automatické právo na jeho zisk nemají ani cizinci, kteří se ve Švýcarsku narodili.
Podle současného postupu podávají cizinci žádost o naturalizaci ve městě nebo vesnici, kde žijí. Součástí procedury je také jejich vystoupení před komisí místních občanů, kdy musejí zodpovědět otázky o své touze stát se Švýcarem.
O kladném posouzení žádosti musejí často rozhodnout všichni místní občané, kteří mají volební právo, a to buď ve veřejném nebo v tajném hlasování. Právě tento postup podle zprávy nejvíce napomáhá rasové diskriminaci, což je doloženo citacemi konkrétních případů.
Postiženému muži z Kosova, který splňoval všechny právní podmínky, například byla žádost zamítnuta s odůvodněním, že je muslim a že jeho postižení by navíc znamenalo zátěž pro daňové poplatníky.
Komise pro rasovou disriminaci navrhuje, aby o udělení občanství rozhodovali zvolení zástupci a ne celá místní komunita. Lze však očekávat, že takový návrh se setká s velkou opozicí.
Právě téma cizinců je podle serveru BBC jedním z klíčových témat v parlamentních volbách, k nimž ve Švýcarsku dojde příští měsíc. Švýcarská lidová strana, která má podle nynějších průzkumů největší podporu, prohlašuje, že švýcarské komunity mají demokratické právo rozhodnout, kdo má a kdo nemá být Švýcar.
Ilustrační foto: archiv
