V maličké vesnici Oranje (provincie Drenthe) na severozápadě Nizozemí žije pouhých 135 obyvatel - a vedle nich v prázdninovém parku zhruba 700 migrantů, tedy asi pětkrát více než místních. A před několika dny tam v noci zamířily autobusy s dalšími sedmi stovkami uprchlíků. To už byla pro Oranžské opravdu silná káva. Rozhořčení vesničané zablokovali autobusům cestu.
"Je to ostudné," spílali místní do kamer. "Takhle sebou nenecháme vláčet!" Obyvatelé Oranje si už měsíce stěžují, že se cítí jako hosté ve vlastním domě.
Mezitím se maličká obec stala symbolem odporu a nespokojenosti Nizozemců s uprchlickou vlnou, která nyní zaplavuje zemi, a rovněž s vládou, která si prý s problémem neví rady. Hovoří se doslova o povstání či vzpouře v Oranje.
Napjatá situace ve vesnici vládne už od konce loňského roku, kdy místní po vzrušených debatách nakonec souhlasili s tím, aby se v tamních bungalovech prázdninové vesničky Oranjestad, jejímž provozovatelům se moc nedařilo, ubytovalo 700 migrantů.
Záhy však nastaly třenice a začala doutnat nespokojenost. Úřady totiž slíbily, že přijdou syrské rodiny s dětmi, avšak mezi prvními dorazila asi stovka afrických mužů, s nimiž začaly být na veřejnosti problémy.
Když koncem minulého týdne zamířily do Oranje autobusy s dalšími sedmi sty migranty, vesničané zablokovali také s pomocí svých aut všechny přístupové cesty. Noční vyjednávání policie a úředníků s nimi uprostřed noci nic nepřineslo.
Policista v civilu navíc lehce zranil ženu, která se postavila před auto ministra bezpečnosti a spravedlnosti Klaase Dijkhoffa (VVD), jenž na místo také přijel a mimo jiné argumentoval, že momentálně nikde jinde místo pro migranty není.
S tím ale nesouhlasí (nejen) někteří opoziční politici, podle nichž vládní Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho odpor v Oranje úmyslně vyprovokovala, aby mohla ohledně azylu přijmout další restriktivní opatření.
Nejde však zdaleka jen o vesničku Oranje, kde se mezitím zvýšil počet migrantů ze 700 na 800. Po celém Nizozemí dochází v souvislosti s migranty k protestům a různým projevům nespokojenosti.
Na diskusních fórech a sociálních sítích se Oranje oslavuje. "Pěkné, že se první vesnice postavila aktivně na odpor, rozšiřme to na celé Nizozemí." "Lid pomalu povstává, to se vymkne z rukou..." lze se třeba dočíst pod zprávami na Sp!ts.
Holandsko letos přijalo už 36 tisíc migrantů, ale s jejich přiměřeným ubytováním má značné problémy. Tento týden se proti zimě a údajně mizernému jídlu vzbouřili uprchlíci ve stanovém kempu Heumensoord u Nijmegenu. Mávali transparenty a hrozili, že půjdou spát na ulici, pokud se situace nezlepší.
Vládě v Haagu i úřadům přerůstá uprchlický problém přes hlavu. Jen v minulých čtyřech týdnech přišlo do země dalších 13 tisíc lidí, hlavě ze Sýrie a z Eritreje. Vláda se přitom už roky snaží urychlit a zkvalitnit proceduru udělování azylu. Od reformy příslušné legislativy roku 2010 jde vše svižněji.
Vše nyní trvá v průměru tři měsíce, standardní azylové řízení bylo prodlouženo.
Do roku 2010 se do 48 hodin stanovilo, zda u žadatele o azyl přichází v úvahu udělení povolení k pobytu. U sporných případů se zahájila delší procedura, která se mohla protáhnout na dosti dlouho, což se týkalo zhruba 80 procent žadatelů. Lidskoprávní organizace proto zasypávaly Haag kritikou.
V roce 2010 se tak z 48 hodin stalo osm dnů, během nichž se rychle rozhodlo o osudu asi 70 procent žádostí. To byl pokrok. Uplynulé týdny a měsíce se ale systém zadrhával a pravidlo osmi dnů už nelze dodržet. Snad jen u syrských uprchlíků, kde úřady projevují největší snahu. Ovšem na úkor ostatních.
Například u Eritrejců se procedura prodloužila až na jeden rok. Navíc, zájemci o azyl se často nevzdávají a žádosti podávají znovu a znovu. Třeba až pětkrát.
Z napjaté situace těží i známý kritik islámu a islamizace Evropy nizozemský poslanec Geert Wilders. Jeho Strana pro svobodu (PVV) požaduje uzavření hranic. Pokud jde o autobusy s migranty, které do té doby do Nizozemí dorazí, tak ty je dle Wilderse třeba odklonit do Německa.
"Tahle země má vinu na všem. Angela Merkelová svým nezodpovědným výrokem 'Dokážeme to' (Wir schaffen das) pozvala do Evropy půlku Afriky. Bude ještě více protestů," prohlásil Wilders. Nynější situaci označuje za islámskou invazi.
Blonďatý politik svádí tento týden v haagském parlamentu se svými kolegy poslanci dlouhé slovní bitvy. "Tato vláda a tento parlament zemi likvidují," uvedl Wilders, který sám inicioval průzkum, podle nějž žádá uzavření hranic bezmála polovina jeho krajanů.
Wilders se doma drží v čele politické popularity téměř setrvale, ale jen jednou od roku 2011 na tom byla jeho partaj PVV tak dobře jako nyní. Kdyby byly nyní volby, získali by wildersovci podle průzkumu renomované agentury Maurice de Hond v dolní komoře 35 parlamentních křesel z celkem 150.
Wilders by volby vyhrál s trojnásobným počtem mandátů oproti aktuálnímu stavu, kdy má PVV v dolní komoře 12 poslanců. Souvislost s uprchlickou krizí v EU je zřejmá, jen za uplynulé tři měsíce si Wilders v průzkumech polepšil o 15 křesel zákonodárců.
