Žádné velké názorové střety, žádná zákopová válka mezi církevními konzervativci a reformisty: tak zatím svorně referují katoličtí biskupové o právě probíhající synodě o manželství a rodině, která o víkendu skončí ve Vatikánu. Na setkání hodnostářů se probírají třaskavá témata, která se týkají například přístupu církve k rozvedeným partnerům nebo k homosexuálům. Obraz idylického souladu ale v posledních dnech narušila média, která spekulují o tom, že Vatikánem vyvrácená tvrzení o papežově údajném onemocnění mohla být ze strany některých účastníků taktickým manévrem.
Krátce před koncem synody rozvířil mocné diskuse malý regionální list Il Resto del Carlino z Boloně, který referoval o tom, že lékaři papeži Františkovi našli nezhoubný nádor na mozku. Vatikán tyto informace okamžitě dementoval, pachuť ale zůstala a znalci církevního prostředí ve svých komentářích začali tuto novinářskou kachnu okamžitě rozebírat. V článcích psali o "stínu spiknutí ve Vatikánu", "ďábelském komplotu proti papežovi" či o léčce, jež má papeže očernit.
Zatímco účastníci synody horečně pracují na formulaci závěrů třítýdenního jednání, ptají se mnozí z nich i na to, kdo se za dezinformací o papežově nemoci skrývá a co bylo jejím účelem. Například německý kardinál Walter Kasper v ní vidí pokus sabotovat práci biskupů.
"Někteří lidé jsou nervózní a s obavami vyčkávají na výsledky jednání synody. Kromě toho se tento papež některým nelíbí, to je očividné," řekl Kasper v rozhovoru pro deník Corriere della Sera. Argentinský arcibiskup Victor Manuel Fernández zase hovoří o "apokalyptické strategii". "Jde o to diskreditovat toho, kdo má moc, stavět ho do špatného světla a šířit o něm fámy," shrnul Fernández svůj pohled na věc v listu La Repubblica.
To, že populární hlava katolické církve, která často kritizuje kapitalismus, má také nepřátele, je známo. Další možná získá, protože po ukončení synody se bude muset rozhodnout, zda a jak její závěry uplatnit v církevní praxi. Na 270 biskupů z celého světa skoro tři týdny hovořilo s odborníky i laiky třeba o rodinách a jejich sociální situaci, o potřebách rodin na útěku, o rozpadajících se vztazích nebo třeba o ožehavé otázce, zda má být rozvedeným umožněn přístup ke svátostem. O postoji k homosexuálům se prý diskutovalo jen krátce.
Toto téma ale nedávno ve Vatikánu vyvolalo skandál poté, co se polský kněz a významný teolog Krzysztof Charamsa přihlásil k homosexualitě, k veřejnému vystoupení se odhodlal jen den před začátkem synody a tento týden ho katolická církev suspendovala. Rozruch vyvolal i dopis 13 konzervativních kardinálů papeži, jinak ale synoda proběhla nanejvýš klidně. Ačkoli australský kardinál George Pell v rozhovoru s francouzskými novináři z deníku Le Figaro mluvil o "souboji" mezi konzervativci a reformisty, jiní hodnostáři označili jeho slova za "primitivní" náhled na věc.
Němečtí duchovní například zdůraznili, že všechna rozhodnutí během synody byla přijata jednomyslně. To mimo jiné znamená, že Kasper i jeho údajný konzervativní protivník, prefekt vatikánské Kongregace pro nauku víry, arcibiskup Gerhard Ludwig Müller, nakonec táhli za jeden provaz. Jaký ale bude konečný závěr synody, to se ukáže v sobotu. Přesto to bude nakonec papež, kdo rozhodne.
