Zatím 70 obětí sobotní letecké katastrofy u Smolenska, kde zahynul polský prezident a dalších 95 lidí, bylo rozpoznáno v moskevské márnici. Technická komise dospěla k závěru, že pilot, který se rozhodl přistát v extrémních podmínkách, chyboval. Pilot se zřejmě dopustil i chyby v pilotáži.
"Analýza dostupných dat, včetně záznamů z takzvaných černých skříněk, ukazuje, že ke katastrofě vedla chyba v pilotáži," řekl nejmenovaný člen vyšetřovací komise. Posádka ve snaze znovu přejít do horizontálního letu po nezdařeném pokusu o přistání podle experta nepřihlédla ke zvláštnostem, které řízení Tu-154 vyžaduje.
ČTĚTE TAKÉ: Piloti věděli předem, že katastrofě nezabrání
Poláci protestují proti pohřbu prezidenta vedle králů
Na místě nehody se našla další "černá skříňka"
"Toto letadlo v případě, že klesá rychleji než šest metrů za vteřinu, se při vyrovnávání a přechodu do horizontálního letu propadne. Tedy ztratí výšku mnohem rychleji než obvykle," vysvětlil zdroj.
Chybou však zřejmě bylo už samo přistávání za nepříznivých podmínek. "Pravděpodobnost katastrofy při takovém přistání byla velmi vysoká," řekl podle dnešního vydání listu Kommersant jeden z expertů účastnících se vyšetřování. "Pilot prezidentského letadla si to dobře uvědomoval, ale přesto přistoupil na riziko, neopodstatněné z hlediska všech leteckých pravidel i obyčejného zdravého rozumu," dodal.
Letoun podle specialistů přistával v husté mlze, visící 30 metrů nad zemí, za přímé viditelnosti jen na 200 až 400 metrů, tedy vzhledem k rychlosti letadla doslova naslepo. Letiště u Smolenska nebylo vybaveno systémem ILS umožňujícím přistát podle přístrojů, ale primitivnějším systémem OSP, který vyžaduje viditelnost na nejméně 1800 metrů při výši oblačnosti alespoň 120 metrů nad zemí.
Podivné chování pilota, kterému smolenské letiště doporučovalo přeletět na záložní letiště, ale který přesto přistával, si experti nedokážou vysvětlit.
Docházelo palivo
Prezidentův pilot možná doufal, že se ranní mlha rychle rozptýlí, a tak nejprve nad letištěm kroužil. Mlha neustupovala, ale letounu po třech okruzích asi docházelo palivo, a tak už neměl na výběr.
"Letadlo letělo přímo, i když záď byla mnohem níže než pilotní kabina. Zněl strašný řev motorů, pilot se snažil letoun zdvihnout, ale zavadil o strom," vylíčil listu žák šesté třídy Artur Škirmancev, který prý byl od místa neštěstí jen stovku metrů daleko. Svědectví podle listu odpovídá roztroušení trosek po zemi, z něhož je patrné, že jako první se od zádě stroje odtrhlo levé křidélko.
Záznamy takzvaných černých skříněk registrujících průběh letu i zvuky z pilotní kabiny zatím prozradily, že letoun byl včas varován před špatnými podmínkami na smolenském letišti, na palubě nedošlo ani k výbuchu, ani k požáru a motory fungovaly až do dopadu na zem. Podle polských vyšetřovatelů pilot věděl tři až pět vteřin před katastrofou, že pádu nezabrání.
Analýza černých skříněk zároveň údajně nepotvrdila, že by pilot před neštěstím hovořil s kýmkoli z cestujících. Polská i ruská média v minulých dnech spekulovala, že pilot zvolil přistání v nepříznivých povětrnostních podmínkách kvůli naléhání některých vládních činitelů na palubě letadla, možná samého prezidenta.
Podle ruských úřadů by do Varšavy mělo být přepraveno dalších 30 rakví s oběťmi, podobně jako ve středu. Rozpoznání obětí postupuje obtížně, analýza DNA podle ruských expertů potrvá do příští středy.
Už v neděli byla s vojenskými poctami přepravena ze Smolenska do Varšavy rakev s tělem prezidenta Lecha Kaczyńského, v úterý pak ostatky jeho manželky Marie, které identifikoval její bratr podle snubního prstenu.
Foto: ČTK/AP
