Evropský parlament má na programu rozpravu a hlasování o novele směrnice o střelných zbraních, vůči níž má Česko řadu výhrad. Směrnice zpřísňuje podmínky pro držení zbraní, zatímco český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) prosazuje ústavní změnu, která podmínky pro užití zbraně uvolňuje.
S návrhem přišla Evropská komise na konci roku 2015 v reakci na teroristické útoky v Paříži. V Česku se vůči návrhu zdvihl silný odpor, Praha však nemá pro svůj odmítavý postoj v unii spojence.
Je otázkou, zda čeští europoslanci dokážou prosadit změny v předjednaném textu, na které se v závěru loňského roku dohodli vyjednávači EP a tehdejšího slovenského předsednictví EU. Koncem ledna v příslušném výboru EP čeští europoslanci neuspěli.
"Mám připraveny asi čtyři desítky pozměňovacích návrhů, ale zůstávám ve svých očekáváních realistická," uvedla před dnešním jednáním Dita Charanzová (ANO) z poslaneckého klubu liberálů. U směrnice podle ní "funguje nálepka boje proti terorismu", přestože norma "v první řadě postihuje běžné legální držitele zbraní".
I podle Jiřího Pospíšila (TOP 09) návrh neplní účel, protože "teroristé neútočí legálními zbraněmi", a ve směrnici zůstaly "nepřijatelné zásahy do svobody nabývat a držet zbraň".
Pokud bude směrnice přijata ve stávající podobě, bude podle Charanzové na členských státech, zda využijí možnosti výjimek, aby stávající vlastníci zbraní, například sportovní střelci, pocítili dopady co nejméně.
"Určitě to katastrofa není, nicméně směrnice je poměrně nevyvážená, má asi deset problematických bodů," řekl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). "Je třeba zdůraznit, že pro současné držitele zbraní se téměř nic nezmění, kromě toho, že se změní některé kategorie a že se zbraně budou jinak registrovat," dodal.
V případě schválení nové směrnice budou mít členské státy 15 měsíců, aby ji převedly do svých právních norem a předpisů.
