(Ne)překvapení Dánové
Třetina muslimů v Dánsku by kamenovala a sekala ruce

Nejnovější průzkum v Dánsku zjistil, že téměř čtyři z deseti muslimů žijících v zemi si myslí, že dánské zákony by měly být alespoň zčásti založeny na právu šaría.

Pro Dány to je i není překvapení, protože otevřené snahy zavést alespoň v některých oblastech země islámské náboženské právo se objevují už nejméně čtyři roky.

Jak konstatoval průzkum (Wilke) pro list Jyllands-Posten, 11,32 procenta dánských muslimů řeklo, že korán by měl sloužit jako jediná základna dánského zákonodárství, zatímco dalších 26,5 procenta uvedlo, že zákony státu by měly být směsí učení koránu a dánské ústavy.

Pouze o něco více než polovina dotázaných, 53,9 procenta, zastává názor, že zákony Dánska by měly být založeny na jeho ústavě.

Výsledky průzkumu, které zveřejnil The Local, přicházejí jen týden poté, co jiný výzkum zjistil, že 77,2 dánských muslimů souhlasí s tím, že příkazy v koránu by se měly plně dodržovat. To je nárůst oproti roku 2006, kdy tento postoj zastávalo "jen" 62,4 procent dotázaných.

Jens Peter Frølund Thomsen, profesor sociálních studií na Aarhuské univerzitě (Aarhus University), který se specializuje na vztahy mezi Dány a imigranty, uvádí, že je překvapivé, jak hodně dánských muslimů si myslí, že jejich svatá kniha by měla být součástí státní legislativy.

"Je to indikátorem toho, že náboženská víra proniká do některých politických názorů a přístupů. Naše sekulární společnost, v níž jsou politická moc a vláda práva ceněny nade vše, je něčím, proti čemuž mají mnozí výhrady. Ukazuje to, že demokratické normy nezakořenily u všech skupin přistěhovalců," řekl Thomsen pro Jyllands-Posten.

Podle Radwana Mansoura, imáma působícího v Aarhusu, by v Dánsku měla vládnout směsice ústavy a koránu, jež nejsou ve vzájemném konfliktu, argumentuje. Imám dále prohlašuje, že ohledně spravedlnosti, třeba v rozdělování zdrojů, je mezi koránem a ústavou výborná shoda.

Pro pravicovou Dánskou lidovou stranu (DF), která se staví proti přistěhovalectví, výsledky citovaného průzkumu ukazují, že množství muslimů v zemi je problém.

"Když někdo věří, že Korán by měla hrát zásadní roli v právních předpisech a životě společnosti, a když člověk věří - jak ukázaly předchozí průzkumy veřejného mínění -, že ženy určitého věku by měly být zahaleny, pak tento člověk nechce být součástí dánské společnosti a je bludem jednat tak, jako by oni tady byli první a zbytek nás přišel později. To je neuvěřitelně hrubé, " prohlásil mluvčí DF pro Martin Henriksen pro list Jyllands-Posten.

S iniciativami na zavedení práva šaría ve své vlasti se ale Dánové nesetkávají zdaleka poprvé. Už roku 2011 vystoupila tamní muslimská organizace "Volání k islámu" s požadavkem, aby šariá začala platit v zónách, kde žijí ve větším počtu vyznavači islámské víry.

Jako první mělo islámské právo podle představ muslimských aktivistů začít platit v Tingbjerku, který leží na okraji Kodaně, dále v Nörrebro v centru hlavního města. Později se měla šaría rozšířit do dalších míst s muslimským obyvatelstvem.

Na dodržování islámského práva měla ve zmíněných lokalitách dbát jakási "morální policie". Její příslušníci měli mimo jiné kontrolovat, aby se v oblasti jejich působení nekonzumoval alkohol, nehrály hazardní hry, či aby tam nefungovaly žádné diskotéky.

Nevyřčeno ze strany aktivistů ale zůstalo, zda by šaríu museli dodržovat jen muslimové, anebo všichni. I bez "morální policie" ale Dánové třeba opakovaně zažívají, že v místech s vyšší koncentrací muslimů jsou zavírány různé restaurační a zábavní podniky.

Před třemi lety vzbudil i za hranicemi pozornost spor o tradiční vánoční strom na veřejném prostoru Egedalsvænge v Kokkedalu. Muslimové, kteří už získali většinu v tamním představenstvu bytových domů, křesťanský symbol Vánoc zavrhli.