Verdikt ICTY
Tribunál v Haagu potvrdil tresty za masakr ve Srebrenici

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v odvolacím řízení potvrdil doživotní tresty vězení, k nimž byli před pěti lety odsouzeni dva bývalí důstojníci bosenskosrbské armády (VRS) za masakr ve východobosenské enklávě Srebrenici. Zároveň potvrdil vinu zbývajících tří spoluobžalovaných a u dvou i dlouholeté tresty vězení, jednomu odnětí svobody o rok zkrátil.

Pět souzených se zodpovídalo z genocidy, na které se podle obžaloby podíleli ve Srebrenici. V létě roku 1995 tam bylo bosenskosrbskými silami povražděno na 8000 bosenských Muslimů (dnes Bosňáků).

Haagský tribunál rozhodoval v prvoinstančním řízení této kauzy, označené jako Popović a ostatní, v červnu 2010. Šlo o největší proces před ICTY, zejména pokud jde o počet obžalovaných, kterých bylo sedm. Dva hlavní souzení, sedmapadesátiletý Vujadin Popović a pětasedmdesátiletý Ljubiša Bear, tehdy dostali doživotí.

Dalším třem, sedmapadesátiletému Dragovi Nikoličovi, sedmašedesátiletému Radivoji Miletičovi a pětapadesátiletému Vinku Pandurevičovi vyměřil 35, 19 a 13 let. ICTY dnes dva z těchto trestů potvrdil, jen bývalému generálovi Miletičovi vězení o rok zkrátil na 18 let.

Popović, který byl náčelníkem bezpečnosti drinského sboru VRS, a Beara, který zastával stejnou funkci v generálním štábu VRS, byli uznáni vinnými ze "spiknutí se záměrem spáchat genocidu", ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů. K těmto zločinům se podle výčtu kromě jiného řadí vyhlazování, vraždy, pronásledování a násilný přesun obyvatelstva. Cílem bylo podle soudců vytvořit v částech Bosny "etnicky čisté oblasti".

Nikolić, bývalý náčelník bezpečnosti zvornické brigády VRS, byl odsouzen za napomáhání a povzbuzování ke genocidě, stejně jako Pandurević, který zvornické brigádě velel. Miletić, který byl jednu dobu druhým mužem bosenskosrbské armády, byl potrestán za odpovědnost za vraždy a účast při realizaci zločinných plánů na násilný odsun muslimské populace z enkláv Srebrenica a Žepa na východě Bosny.

Proti prvoinstančnímu rozsudku se odvolalo jen pět odsouzených. Jeden z původní sedmičky, který dostal pětiletý trest, totiž mezitím zemřel, a druhý, se sedmnáctiletým vězením, se svého práva na odvolání vzdal.

Armáda bosenských Srbů na samém konci války 11. července 1995 vtrhla do srebrenické enklávy, přestože byla v té době vyhlášena Spojenými národy za chráněnou oblast. Ukrývalo se tam množství muslimských uprchlíků, kteří hledali útočiště před srbskými silami. Srbové muže, které ve Srebrenici zajali, posléze pozabíjeli.

Za srebrenický masakr bylo u ICTY obžalováno 20 osob. Je mezi nimi i tehdejší vrchní velitel VRS dvaasedmdesátiletý Ratko Mladić, považovaný za hlavního strůjce tohoto zločinu. Mimo jiné i kvůli zodpovědnosti za Srebrenici stojí nyní před haagským tribunálem také bývalý politický vůdce bosenských Srbů devětašedesátiletý Radovan Karadžić.