Trump připustil spory s Francií. Letité spojenectví však nenaruší

Zahraničí
13. 7. 2017
Prezident USA Donald Trump (vlevo) a francouzský prezident Emmanuel Macron (vpravo).
Prezident USA Donald Trump (vlevo) a francouzský prezident Emmanuel Macron (vpravo).

Spojené státy a Francii mohou dělit občasné rozpory, které ale nemohou narušit letité spojenectví zrozené v dobách americké revoluce. Na tiskové konferenci po jednání s prezidentem Emmanuelem Macronem to prohlásil jeho americký protějšek Donald Trump. Připustil, že jednou ze sporných otázek je pařížská klimatická dohoda, od níž Američané v červnu odstoupili. Zároveň ovšem naznačil, že by se tento postoj ještě mohl změnit. Oba státníci potvrdili, že jedním z hlavních bodů jejich rozhovoru byla syrská krize.

Trump připomněl, že výsledkem jeho nedávného jednání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem bylo příměří na jihu Sýrie, které dosud trvá. Oznámil také, že se jedná o další dohodě o zastavení palby v jiné oblasti země. Macron také uvedl, že Paříž a Washington se domluvily na společném postupu v boji proti kybernetické kriminalitě a internetové propagandě.

Pokud jde o pařížskou dohodu o klimatu, "leccos se může stát, uvidí se, co to bude," poznamenal Trump, když prohlásil, že Spojené státy "zůstanou lídrem" pokud jde o ochranu klimatu. "Budeme o tom mluvit. Pokud se to stane, bude to skvělé, pokud ne, bude to také OK," řekl bez podrobností americký prezident. Podle agentury Reuters tak možná ponechal otevřenou možnost, že ústup od pařížské dohody nakonec odvolá.

V souvislosti se syrskou krizí Macron na tiskové konferenci oznámil, že Francie a USA budou spolupracovat na "cestovní mapě" pro obnovu poválečné Sýrie.

"Požádali jsme naše diplomaty, aby v tomto směru pracovali, takže v příštích několika týdnech může přijít konkrétní iniciativa," řekl francouzský prezident. Ujme se jí podle něj pětice stálých členů Rady bezpečnosti OSN, kromě Francie a USA tedy ještě Rusko, Británie a Čína.

Trump ze důležitý bod jednání se svým francouzským hostitelem označil debatu o posílení bezpečnostní spolupráce. "Dnes vidíme různé hrozby pocházející od ničemných režimů jako je Severní Korea, Írán nebo Sýrie a od vlád, které je financují a podporují. Vážnou hrozbou jsou také teroristické organizace. Potvrdili jsme náš jednotný postoj proti těmto nepřátelům lidstva a náš záměr zbavit je území, finančních zdrojů, (komunikačních) sítí a ideové podpory," zdůraznil.

Trump se v odpovědi na jeden z dotazů krátce zmínil o aféře kolem loňské schůzky svého nejstaršího syna s ruskou právničkou, která prý měla dodat ruské kompromitující dokumenty na Hillary Clintonovou, protikandidátku Trumpa v prezidentských volbách. Schůzka byla podle Trumpa krátká a nic nepřinesla. Většina lidí by se podle prezidenta zachovala stejně jako Donald junior.

Právnička Natalja Veselnická, s níž se jeho nejstarší syn loni v červnu v New Yorku setkal, nemá podle Trumpa vazby na ruskou vládu. Je prý soukromou osobou, která jen "vymetá kuloáry".

Francouzští novináři Trumpovi připomněli jeho kritická slova o Paříži, kterou podle dřívějších prezidentových vyjádření není radno vzhledem ke hrozbě terorismu navštěvovat. "Paříži se bude dařit dobře," opravil se Trump. Jedním z důvodů je prý fakt, že země má nyní "velkého a nesmlouvavého" prezidenta.

Macron oznámil zvyšování rozpočtu na armádu

Francie od příštího roku začne zvyšovat vojenský rozpočet tak, aby do roku 2025 dosáhla hranice dvou procent hrubého domácího produktu. V Paříži to prohlásil prezident Emmanuel Macron. "Je to pozoruhodná snaha vzhledem k nynější rozpočtově napjaté situaci," řekl prezident.

Záměr zvýšit vojenský rozpočet oznámil Macron během návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně kritizoval partnerské státy NATO, že nedodržují alianční závazek dvouprocentní rozpočtové hranice. Během volební kampaně dokonce loni naznačoval, že vůči takovým státům by USA nemusely dodržovat spojenecké závazky.

Macronova vláda letos vojenský rozpočet snížila, aby zajistila, že země nepřekročí závazek nanejvýš tříprocentního rozpočtového schodku požadovaného Evropskou unií. Od příštího roku se ale výdaje na armádu budou naopak zvyšovat, řekl prezident.

Zatímco letos dostala armáda z rozpočtu 32,7 miliardy eur, v roce 2018 to bude 34,2 miliardy eur (přes 890 miliard korun). Z této částky bude podle Macrona 650 milionů vynaloženo na zahraniční operace.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Carolyn Kaster, youtube

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné